Většina majitelů bytů, domů nebo průmyslových areálů i jejich nájemců může alespoň v příštím roce počítat s vyšším zdaněním nemovitostí jen v rámci vládního úsporného balíčku. Byť pravomoc zvedat a také snižovat tento odvod radnicím nadále zůstane, zatím se k úpravám příliš nechystají. Rozhodnou se až podle toho, jaké dopady nové opatření přinese a vyšší stropy nastaví až pro rok 2025.
„Na výjezdech se často setkáváme s tím, že obce zatím ani pořádně nevědí, co zvýšení daně přinese, i proto že není jasné, v jaké definitivní podobě začne vládní balíček od ledna platit,“ uvedla výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv Jana Přecechtělová. „Většina radnic počká, daň z nemovitostí pro příští rok měnit nebude,“ dodala.
Kabinet navrhuje zvýšení základní sazby tohoto odvodu přibližně na 1,8násobek. Každá obec se může rozhodnout, zda daň v této podobě ponechá, nebo ji zvedne místním koeficientem. Ten se od roku 2021 pohybuje v rozpětí 1,1 až 5.
Některá zastupitelstva s nárůstem daně podle dva roky platného mechanismu počítala ve svých rozpočtech na příští rok a nechtěla čekat na schválení konsolidačního balíčku. Aby splnila všechny zákonné požadavky, musela změny odsouhlasit už v září. „Zvýšení daně nad rámec 1,8násobku se například dotkne některých průmyslových areálů nebo chalupářských a chatařských oblastí. Tedy lidí, kteří v dané obci nemají trvalé bydliště, na což její rozpočet doplácí,“ upřesnila Přecechtělová.
Podobně hovoří i zástupci Svazu měst a obcí. „Tam, kde zvyšovali daň z nemovitostí, to dělali velmi opatrně. Mnohdy se snažili vyhnout místně příslušným občanům. Zvyšovali pro průmyslové haly, podniky,“ nastínila výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Ani menších komerčních objektů, jako jsou malé provozovny na venkově, by se nárůst dotknout neměl.
Některé radnice však byly přinuceny k tvrdším krokům. Třeba ve Zlíně, kde daň z nemovitostí vzroste poprvé po patnácti letech. Od ledna tam budou lidé za byt 3+1 odvádět asi dva tisíce korun, za dům čtyři a půl tisíce. „Už nemáme kde brát. A pokud máme poskytovat služby pro celý kraj, které jako krajské město zajišťujeme, potřebujeme optimalizovat příjmy,“ řekl primátor Jiří Korec (ANO). Více budou platit i podnikatelé nebo majitelé pozemků. Dosud město z daně inkasovalo téměř 60 milionů korun, nově to má být 140 milionů.
Samosprávy budou moci základní sazbu také snížit, pocítí to však na svých příjmech. „Pravomoc obcí bude rozšířena o možnost použít místní koeficient menší než jedna, to jest od výše 0,5. Obce tak budou moci efekt zvýšení základní sazby daně eliminovat v případě, že se tak rozhodnou,“ potvrdila mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) nechce zastupitelstvům radit, jak mají postupovat. „Právě proto je to pravomoc obcí. Mají poměrně širokou paletu nástrojů, jak to mohou ovlivnit,“ míní.
Představitelé Sdružení místních samospráv i Svazu měst a obcí předpokládají, že pokud radnice ve větší míře k nárůstu zdanění nemovitostí přistoupí, bude to až s platností pro rok 2025.
Podle státního závěrečného účtu vybírají obce na dani z nemovitých věcí v posledních letech přes jedenáct miliard korun, vloni to bylo přes dvanáct miliard. Peníze používají především na hrazení služeb občanům a na investice do rozvoje.
Vláda hodlá zvýšením daně z nemovitostí na 1,8násobek posílit příjmy o deset miliard korun ročně. Veškerý výnos této daně zůstane i nadále obcím. Výměnou za to se vzdají deseti miliard, které inkasují ze všech ostatních daní sdílených se státem. Tyto peníze poputují výlučně do státního rozpočtu.
