Český vesmírný byznys prochází zásadní proměnou. S podporou státu, který jen letos posílá do Evropské kosmické agentury zhruba 1,6 miliardy korun, se tuzemské firmy posouvají z role dodavatelů komponent do pozice tvůrců vlastních vesmírných misí a družic. V horké fázi jsou nyní projekty zaměřené například na těžbu nerostů ve vesmíru, pozorování neutronových hvězd či na získávání obrazových dat.
Až dosud tuzemský vesmírný byznys buď připravoval součástky a části systémů pro zahraniční mise, nebo se na nich čeští vědci podíleli osazením svých přístrojů.
„Poté co jsme českým firmám zajistili pozici spolehlivých dodavatelů vybavení a subsystémů pro zahraniční kosmické mise, je dalším logickým krokem a snahou České republiky vybudovat kapacity pro vývoj a výrobu vlastních komplexních družicových systémů a celých kosmických misí,“ komentuje situaci ministr dopravy Martin Kupka. Právě ministerstvo dopravy má koordinaci vesmírných aktivit na starosti a od soboty 25. listopadu spolupořádá akci Czech Space Week zaměřenou právě na výzkum a byznys kolem vesmíru. Jejím hlavním mediálním partnerem je e15.
Ministerstvo dopravy rozhodlo o dvou takzvaných ambiciózních misích zcela v české režii, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).
První z nich nese jméno AMBIC a podílí se na ní konsorcium firem pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Cílem je navrhnout družice na pozorování Země, které budou moci pracovat samostatně nebo v konstelaci. Systém bude využitelný například pro monitorování mimořádných situací a katastrof, infrastruktury, nelegálních staveb či těžby dřeva a podobně. Lapidárně řečeno půjde o české oči ve vesmíru.
Mise QUVIK, také pod vedením VZLÚ, navrhuje kosmický dalekohled pro pozorování vesmíru v ultrafialové části světelného spektra se zaměřením na přechodné události, které jsou důsledkem srážek neutronových hvězd nebo černých děr.
Každý z projektů bude mít rozpočet kolem 30 milionů eur, v přepočtu 733 milionů korun. Dalekohled by se mohl dostat do vesmíru v roce 2028.
Tuzemské firmy ale také připravily misi Slavia, která je zaměřena na těžbu na asteroidech. Jakkoli vychází samotná těžba ekonomicky zatím nereálně, lidstvo plánuje daleké cesty například k Marsu a zkoumané asteroidy se mohou ukázat jako vhodná zásobárna pro získání potřebných materiálů.
Mise Slavia na svou realizaci potřebuje zhruba 500 milionů korun. Jakkoli zatím nedosáhla na podporu, úspěšně už dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technické řešení a poohlíží se po jiných zdrojích podpory, podobně jako mise SOVA.
Ji navrhlo konsorcium vedené společností OHB Czechspace. Je to vědecká mise určená k pozorování atmosféry. Data z družicového sledování dostanou do rukou vědci, kteří je využijí pro výzkum klimatu a zlepšení předpovědních modelů. „Mise SOVA byla pro OHB Czechspace výzvou a dalším logickým krokem k rozvinutí kompetencí, a to jak našich, tak tuzemských partnerů. V současné době uzavíráme předběžný design družice a mise. Studie je tedy hotová a můžeme na ni navázat,“ popisuje Adam Čuda, hlavní architekt projektu.
Rozvoj vesmírného byznysu dokumentuje nejlépe vznik desítek nových firem z oboru. Jednou z nich je i TRL Space šéfa Petra Kapouna, která vznikla zhruba přede dvěma lety. „Náš tým má za sebou už dekádu práce na poli českého kosmického průmyslu. Věděli jsme, co chceme dělat, na co si troufneme, a šli za společnou vizí. Tou je tvořit přidanou hodnotu – tedy kompletní produkty a mise. Nechtěli jsme nadále sloužit v dodavatelském řetězci, ale jít přímo k zákazníkovi,“ popisuje.
Firma spolupracovala na úvodní fázi mise QUVIK, nyní se podílí například na misi LUGO, což je mezinárodní projekt sondy k Měsíci.
Podle Petra Kapouna firmy, jako je ta jeho, přinesou tuzemskému průmyslu vysokou přidanou hodnotu. „Díky tomu nebudeme snadno nahraditelní. Takové know-how nelze jen tak přesunout jinam nebo okopírovat, což třeba u výrobního závodu udělat můžete. Je to udržitelné, konkurenceschopné a naše země díky tomu nebude tolik závislá na ostatních,“ soudí.
