Když na počátku pandemie hlásila online tržiště s rukodělnými výrobky několikanásobný růst tržeb, analytici to považovali za dočasný fenomén vyvolaný zavřenými obchody. Zájem o řemeslné výrobky však navzdory jejich očekávání dál trvá. Zatímco cena akcií amerického tržiště Etsy vzrostla v posledním roce o více než sto procent, obrat českého Fleru stoupl meziročně o třetinu. Růst vykazuje také ruské tržiště LiveMaster.
Začínající návrhářka Maria Revaková začala v roce 2013 nabízet vlastnoručně šité oblečení. Neměla prodejnu ani web, a proto si založila profil na česko-slovenském online tržišti Fler, kde prodejci nabízejí rukodělné výrobky.
„Fler byla jednou z prvních možností, jak se spojit se zákazníky,“ vzpomíná zakladatelka oděvní značky Majoránka. Je jedním z více než sta tisíc registrovaných prodejců na tržišti, které obdobně jako jeho konkurenti z oboru zažívá nečekaný růst.
Revaková sice většinu modelů prodala na trzích mimo Fler, ale platforma jí umožnila postupně si vypracovat stálé portfolio. „Fler si za prodeje bere rozumnou provizi, takže mé výrobky nemusejí být předražené. Dal mi možnost si přivydělat, ale pro mě bylo od začátku nejpodstatnější dodat kvalitní výrobek, takže každá objednávka byla škola praxí,“ vysvětluje. Dnes provozuje vlastní internetový obchod, ve kterém nabízí desítky dámských modelů, ale svůj profil na Fleru udržuje aktivní.
Příběh Majoránky není ojedinělý. Na platformě začínala řada česko-slovenských módních značek, které se časem přesunuly do vlastních online i kamenných prodejen. Většina prodejců totiž nabízí šperky, módní doplňky a oblečení. „Lidé tuto Fler dobře znají a důvěřují jí, takže pokud hledají něco lokálně vyrobeného, jejich kroky směřují právě tam,“ shrnuje Revaková.
Tržiště Fler založené v roce 2008 dnes eviduje 123 tisíc zaregistrovaných prodejců a téměř 530 tisíc registrovaných nakupujících. Denně zaznamená až 140 tisíc návštěv, přičemž si nakupující během dne průměrně vyhlédnou a nakoupí šest tisíc výrobků. Hodnota zboží dostupného na Fleru se teď blíží dvěma miliardám korun.
V průběhu loňského pandemického jara, kdy většina obchodů musela dočasně zavřít, se Fler pro mnoho obchodníků, kteří nemají vlastní stránky, stal záchrannou brzdou. Část prodejců se ve snaze pomoci ostatním a zároveň si přivydělat přeorientovala na šití roušek. „Roušky se v prvních měsících pandemie podílely na prodejích až z dvanácti procent,“ komentuje zakladatel platformy Jiří Kubeš.
Nejen roušky
I po opadnutí vlny zájmu o roušky zaznamenává Fler významný nárůst počtu nových prodejců. Loňský procentní nárůst prodejců činil podle Kubeše zhruba pět procent.
„Zní to jako nic moc, ale ve skutečnosti je to obrovské číslo. Za těch třináct let existence Fleru se odvážím tvrdit, že kdo něco vyrábí, znal Fler už před pandemií a už u nás prodává. Nebo má nějaký důvod, proč u nás není. V posledních letech tak bylo nově registrovaných tvůrců minimum. Například za rok 2019 vzrostl jejich počet o dvě procenta,“ vysvětluje.
Nárůst počtu prodejců i návštěvníků se logicky odrazil i na obratech firmy. „Během posledního loňského kvartálu, tedy vánoční sezony, zaznamenal Fler rekordní obraty. Celkový obrat se zvýšil meziročně o třetinu,“ říká.
K důvodům podle Kubeše patří zrušené akce a trhy, ale i velká vlna solidarity, která zákazníky vedla k nákupům od lokálních tvůrců. „Zákazníci zkrátka chtěli podpořit výrobce, kteří byli pandemií silně zasažení,“ míní Kubeš.
Přestože se platformě dlouhodobě daří, další expanzi neplánuje. „Měli jsme sice tuto ambici, ale na západ od nás byly trhy dlouhodobě obsazené a nechtěli jsme jen soupeřit s někým, kdo byl na trhu první. O tom Fler není. Chceme pomáhat tvůrcům prosadit se, a když mají kde, už nás není třeba,“ říká.
Proti všem očekáváním
Hlavním západním konkurentem, o němž Kubeš mluví, je rychle rostoucí online tržiště s ručně vyráběným zbožím Etsy, jehož tržby se za poslední rok zdvojnásobily. Když koncem léta firma oznámila výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí, které překonaly odhady Wall Street, její akcie se paradoxně propadly až o třináct procent. Investory nepotěšila prognóza vývoje tržeb v dalším čtvrtletí, neboť vedení společnosti očekávalo zpomalení růstu po odeznění „rouškového boomu“ a znovuotevření obchodů se spotřebním zbožím.
Předpovědi se mýlily. Začátkem listopadu oznámila firma výsledky za třetí čtvrtletí, které opět překonaly očekávání analytiků. Tržby vzrostly téměř o čtvrtinu na 532 milionů dolarů.
„Etsy pokračuje v růstu zdravým tempem, udržuje si mnoho kupujících získaných během pandemie a zaznamenává zvýšení frekvence nákupů, což naznačuje, že se počínání firmy ukazuje jako udržitelné,“ konstatují analytici finanční společnosti Stifel.
Platforma čítá téměř devadesát milionů kupujících, dvojnásobek oproti loňskému roku. Ještě větší růst zaznamenala v počtu prodejců. Registruje 5,2 milionu aktivních prodejců, což je o 67 procent více než loni. Počet obvyklých kupujících, tedy těch, kteří u Etsy nakupovali alespoň šestkrát a utratili během sledovaného dvanáctiměsíčního období alespoň 200 dolarů, se v tomto čtvrtletí více než zdvojnásobil.
Neplyne to jen z nedostatku zboží způsobeného pandemickými opatřeními, ale i o samotnou nabídku na tržišti. Ve dva roky starém průzkumu se 88 procent zákazníků Etsy shodlo, že tam seženou výrobky, které nenajdou nikde jinde.
Skokový růst vykazovala i ruská obdoba Etsy a Fleru, platforma LiveMaster, na které se od roku 2006 setkávají prodejci a kupující z postsovětského prostoru. Mobilní aplikaci LiveMaster si stáhly téměř dva miliony lidí.
Platforma momentálně čítá osm a půl milionu uživatelů a stále roste. Jen loni v dubnu zaznamenala poloviční nárůst počtu prodejců oproti přecházejícímu měsíci. Z velké části souvisel s pandemickými opatřeními zavedenými v Rusku.
