Zatímco návrh novely zákona o zdražení tabáku a tvrdého alkoholu vypracovalo ministerstvo financí ani ne za dva měsíce, předlohu o paušální dani pro živnostníky stále nemá hotovou.
Hrubé obrysy spojení daně z příjmu se sociálními a zdravotními odvody do jedné částky přitom představila šéfka rezortu Alena Schillerová (ANO) již začátkem roku. Podobné plány měla i Sobotkova vláda nebo exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který chtěl uzákonit jedno inkasní místo.
Úřad Schillerové nezná termín, kdy normu předloží. „V tuto chvíli probíhá odborná diskuze o jednotlivých parametrech,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva.
Šéf opoziční ODS Petr Fiala nechápe, proč se příprava táhne. „Pokud k tomu bude vláda i nadále přistupovat laxně, a to navzdory obrovskému aparátu úředníků, který má, naši experti to spočítají sami,“ řekl v rozhovoru pro deník E15.
Schillerová o paušální dani hovořila na lednové ideové konferenci ANO v Ostravě s tím, že zjednoduší odvodové povinnosti a administrativní náročnost podnikání. Platit by podle jejího tehdejšího vyjádření mohla od roku 2020.
Aby to však bylo možné, musela by návrh do začátku prázdnin projednat Poslanecká sněmovna. V opačném případě by se platnost kvůli délce legislativního procesu oddálila.
„Paušální daň by se měla vztahovat na všechny neplátce DPH. Limit ročních příjmů bychom zvýšili na dva miliony korun,“ míní Fiala. Odhaduje, že při tomto zastropování by opatření zasáhlo podstatnou část živnostníků.
První nástřel ministerstva naopak počítá s polovičním limitem. Měsíční sjednocená platba by se podle něj příští rok mohla pohybovat od 5400 do 5500 korun měsíčně. Z toho by samotná daň by byla asi 500 až 600 korun. Zbytek by tvořily minimální zálohy na pojistné, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy.
Fiala připomíná, že je třeba dopočítat přesné parametry. Stanovily by se například podle velikosti obce, kde daný člověk podniká. Roli by mohla hrát i profese. „Podobně je to nastaveno v Německu,“ dodal.
ODS trvá na tom, aby po zavedení paušální daně odpadly všem, kteří by ji využívali, kontroly a pokuty spojené s daňovými přiznáními a pojistným. Stejný názor má i ministerstvo.
• Minimální záloha na sociální pojištění by pro živnostníky podle návrhu rezortu financí činila 2575 korun, letos to je o 187 korun méně. • Minimální záloha na zdravotní pojištění by měla stoupnout o 173 korun na 2381 korun. • Minimální daň by měla být 500 až 600 korun. • Celkem by tak živnostníci odváděli nejméně 5456 až 5556 korun. • V ČR je evidováno dohromady 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných, které mají příjem jen z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než jeden milion korun. Právě na ně by se mohla podle ministerstva financí paušální daň vztahovat. |
