Poslanci chtějí omezit zveřejňování údajů o majetku politiků. Médií se to nedotkne, dušují se

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka v popředí (3. 3. 2020)

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka v popředí (3. 3. 2020) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Věra Kovářová a Vít Rakušan (21. 1. 2020)
2
Fotogalerie

Veřejnost zřejmě bude mít mít od příštího roku ztížený přístup k tomu, jaké nemovitosti, auta, podíly ve firmách, akcie či úvěry vlastní politici. Poslanci ze šesti klubů navrhli v novele zákona o střetu zájmů, aby měli lidé přístup k majetkovým přiznáním politiků až po podání žádosti, tedy aby se k informacím nedostal každý na internetu. A nejen to, omezit se má také nakládání s údaji v přiznáních.

Nově by podle návrhu měly být informace o politicích získané z Centrálního registru oznámení „použity a zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Předloha, kterou podepsali poslanci za ANO, ČSSD, KSČM, SPD, lidovce a Starosty, počítá s pokutou pro ty, kteří toto pravidlo poruší.

Pokuta pro novináře

Nejasná situace je tak například u médií, zda budou moci nadále zveřejňovat a srovnávat majetek politiků. Například opoziční Piráti návrh kritizují s tím, že omezuje práva občanů a novinářů kontrolovat volené politiky. „Návrh vyžaduje podání žádosti o přístup k majetkovým přiznáním poslanců, novinářům budou hrozit milionové pokuty za zveřejnění údajů o majetku politiků,“ kritizuje návrh předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Poslanci, kteří za návrhem stojí, ale takovou argumentaci odmítají. „Určitě média budou moci dále zveřejňovat přehled majetku politiků. Úprava určitě nesměřuje k žádnému takovému omezení,“ řekl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.

„Paragraf má spíše za cíl omezit to, co se dělo po spuštění registru, že si lidé promítali majetková přiznání starostů v hospodě,“ řekla poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Média plní nějakou roli, a pokud je to ve veřejném zájmu, tak je to v pořádku,“ míní Kovářová.

Ústavní soud nařídil zákon upravit

Dostat se k samotným informacím, třeba o tom, který z politiků si loni koupil nové auto, kdo má hypotéku na byt a kdo koupil podíl v jaké firmě, má být také komplikovanější. Právě omezení přístupu k údajům v registru je hlavní důvod, proč poslanci návrh sepsali. Ústavní soud na začátku letošního roku totiž rozhodl o tom, že současná situace, kdy si může údaje o majetku politiků každý najít na internetu, porušuje práva funkcionářů na soukromí. 

Poslanci to chtějí změnit. Jejich návrh počítá s tím, že by lidé museli o údaje z registru nově požádat písemně a připojit ověřený podpis, elektronický podpis či poslat žádost přes datovou schránku. Identifikace žadatele je podle návrhu důležitá s „ohledem na potřebu předcházet neoprávněnému nakládání s údaji a potřebu předcházet žádostem sledujícím šikanózní cíle“.

Ústavní soud dal zákonodárcům čas do konce roku na úpravu. Tento návrh je přitom teprve v mezirezortním připomínkovém řízení a sněmovna se má na řádné schůzi sejít až v září. Poslanci proto chtějí, aby se zákon schválil zrychleně už v prvním čtení. „Kdyby se to nestihlo upravit, tak by se registry na konci roku zcela uzavřely pro nahlížení,“ řekla Kovářová.

Chvojka předpokládá, že poslanecký návrh projde. „Novela vznikla ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti. Je podepsána napříč politickými stranami, předpokládám tedy většinovou podporu,“ řekl. Samotný rezort spravedlnosti vlastní předlohu nechystá, a naopak aktivně podpořil novelu poslanců.

Protinávrh se dá ovšem očekávat od Pirátů. „Předložíme vlastní návrh, který začlení závěry Ústavního soudu bez omezení práv občanů kontrolovat svoje volené zástupce,“ uvedl poslanec Michálek.

Zákon se nemá vztahovat na všechny

Novela zákona od šestice stran zavádí ještě jednu zásadní změnu, která je zřejmě nejspornějším bodem návrhu. Nesouhlasí s ní nejen Piráti, ale i ministerstvo spravedlnosti a v minulosti u podobného návrhu i vláda. Poslanci totiž navrhují, aby byli zcela z dosahu zákona vyjmuti neplacení, tedy neuvolnění, místostarostové nejmenších obcí a radní menších a nejmenších obcí.

Jde o to, že starostové a radní na malých obcích často nevykonávají funkci na plný úvazek, ale živí se něčím jiným. Práci na úřadě pak vykonávají ve volném čase. „Je nutné zachovat nejvyšší míru ochrany soukromí pro nepolitické veřejné funkcionáře,“ píše se v návrhu.

Podle ministerstva spravedlnosti ale není důvod pro takovou výjimku, nepožaduje ji ani Ústavní soud. „I veřejní funkcionáři těch nejmenších obcí rozhodují o celé řadě významných záležitostí obecného zájmu,“ píše rezort v připomínce s tím, že místostarosta v nejmenších obcích má pravomoc starostu zastupovat například při rozhodování o hospodaření. Ministerstvo upozorňuje, že rozsah pravomocí je stejný u uvolněného i neuvolněného politika, a nevidí tak důvod, proč zvýhodňovat jednu skupinu.