Poslanci chtějí v rozpočtu změny za téměř 100 miliard
Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu navrhli přesuny za téměř 100 miliard korun. Představuje to asi sedm procent celkových výdajů rozpočtu. Přidávat chtějí například na sociální služby, školy, platy učitelů nebo na opravy silnic. Některé návrhy se překrývají. O přesunech peněz i o celém rozpočtu rozhodnou poslanci ve třetím čtení příští úterý. Poslanci předložili pět desítek pozměňovacích návrhů. Největší transfer navrhuje ODS.
Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1364,5 miliardy korun a schodkem 50 miliard korun. Tyto parametry už poslanci měnit nemohou.
S návrhem na největší přesun přišla ODS, která chce z výdajů devíti různých kapitol odebrat celkem 28,2 miliardy korun a přesunout je na obsluhu státního dluhu. Zda by měly jít na snižování jistiny nebo úhradu úroků však předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura neupřesnil. “Je to jedna rozpočtová položka. Protože už jsme nemohli pohnout s těmi základními parametry rozpočtu a nechtěli jsme ty úspory utratit někde jinde, tak jsme to dali právě na obsluhu státního dluhu," říká Stanjura.
Řada poslanců ale naopak chce právě z obsluhy státního dluhu brát peníze na své návrhy. Nová ministryně financí Alena Schillerová dnes poslancům řekla, že s pozměňovacími návrhy, které budou znamenat snížení výdajů na obsluhu státního dluhu, vyjádří zásadní nesouhlas.
Přesto od občanských demokratů, konkrétně Jakuba Jandy, vzešel také návrh, který chce přidat sedm milionů korun na sport z peněz určených neziskovým organizacím působícím na podporu rovného postavení žen a mužů. Odpůrkyně tohoto návrhu poukazovaly hlavně na to, že sedm milionů na podporu sportu bude znamenat vzhledem k již vyčleněným penězům jen malé přilepšení.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to přirovnala ke kapičce v moři, Olga Richterová (Piráti) k plivnutí do moře. Naopak Václav Klaus (ODS) prohlásil, že jde o peníze pro nestátní neziskové organizace zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů, "čili víceméně agresivního feminismu".
Hned několik návrhů směřuje ke zvýšení podpory regionálního školství. Například Věra Kovářová (STAN) chce na platy učitelů přidat až 15,6 miliardy korun. Řada poslanců chce také posílit peníze na sociální služby. Například Jan Volný (ANO) navrhl přidat 1,5 miliardy korun, naproti tomu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) to považuje za nedostatečné a navrhl variantně přidat tři nebo 3,5 miliardy korun.
Jana Černochová (ODS) prosazuje zvýšení armádního rozpočtu o víc než čtyři miliardy korun. Další návrhy přesunů peněz v řádech stamilionů až miliard směřují k opravám silnic, obnově kulturních památek, vysokým školám nebo na vědu a výzkum.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) navrhl snížit asi o milion korun výdaje prezidentské kanceláře. Zhruba tolik stála instalace bezpečnostních opatření na Hradě, která Piráti kritizují. "Jde pouze o ostentativní demonstraci síly, kontroly jsou nedůstojné, vytvářejí snadný terč v podobě dlouhých front turistů a Pražský hrad neochrání," tvrdí Ferjenčík. Peníze chce přesunout na protidrogovou politiku, a jak upřesnil, měly by jít na boj s alkoholismem.
Státní rozpočet na rok 2018 vychází ze staré makroekonomické predikce, zkritizoval v rozhovoru pro E15 rozdělování státních peněz pro příští rok hlavní ekonom makléřské společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
“Hlavním problémem je, že si státní rozpočet lže do kapsy. Je postaven na údajích, které už neplatí,” tvrdí Křeček, který upozorňuje, že rozpočet počítá s nižším hospodářským růstem, než který předpovídají finanční ústavy. “To zhoršuje celkovou strukturu státního rozpočtu a uměle navyšuje schodek,“ dodal Křeček. Podle ekonoma upravují politici rozpočet i podle toho, co se bude líbit jejich voličům.
“Z rozpočtu se začíná dělat politika, což je škoda. Někdy se postupuje takovým způsobem, že se vybere mediálně nejhůře vypadající položka a přesune se na mediálně lépe vypadající položku. Takto se v rozpočtu přesouvají peníze,” řekl Křeček.
