Poslanci zastropovali věk odchodu do důchodu, schválili i vyšší růst penzí

Peníze, koruny

Peníze, koruny Zdroj: Anna Vacková, E15

Důchodcům a důchodkyním by se měly zvyšovat penze pravidelně víc než doposud. Úpravu valorizačního vzorce, která by jejich vyšší růst zajistila, schválila Sněmovna hlasy 121 ze 156 přítomných poslanců. Důchodová novela, jež nyní zamíří k projednání do Senátu, stanoví taky věkovou hranici pro odchod do penze. Lidé by do ní mohli v budoucnu odcházet v 65 letech, nyní omezení neexistuje.

Důchody by se měly zvyšovat podle schváleného pozměňovacího návrhu sociálního výboru o polovinu místo nynější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři. Tato míra inflace by se využila pro výpočet v případě, pokud by byla pro penzisty výhodnější než současný obecný růst cen. "Nebudou se tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem," řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Nový valorizační vzorec prosadili podle doporučení důchodové komise vládní sociální demokraté. Pokud by platil, měsíční penze by se příští rok zvýšila podle odhadů v průměru zhruba o 500 korun místo asi 400 korun. "Řadě seniorů to nahradí minulá léta před rokem 2013, kdy byly valorizace hubené," podotkl premiér. Stát by dal na důchody podle dřívějšího vyjádření předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka příští rok asi o 2,2 miliardy korun navíc.

Za dáreček na poslední chvíli před volbami s velkým rozpočtovým dopadem označila změnu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. "Je to vrcholně nezodpovědný přístup," řekla. Poslanci ODS upozorňovali na budoucí dopady na státní rozpočet. "Zákon nic podstatného v důchodech neřeší, do budoucna může způsobit problémy," uvedl Vladislav Vilímec.

Poslanci debatovali i o důchodové reformě, pravice koalici vyčítala, že žádnou nepřipravila. Nezařazenému Karlu Fiedlerovi se nepodařilo schvalování novely odročit do doby, až bude ve Sněmovně ministr financí Andrej Babiš (ANO). Z dnešního jednání byl omluven. Někteří poslanci požadovali, aby jim Babiš sdělil dlouhodobé dopady změn na rozpočet.

Pro úpravu valorizačního vzorce hlasovala i drtivá většina členů dolní komory za vládní hnutí ANO. V sociálním výboru ji členové hnutí dříve nepodpořili.

Vládní novela sice stanoví hranici pro odchod do penze na 65 let, věk ale bude moci vláda časem upravovat podle doby dožití. Sněmovna podpořila úpravu poslance KSČM Miroslava Opálky, podle níž bude kabinet dostávat po případném rozhodnutí o úpravě věkové hranice další zpřesňující údaje, aby mohl verdikt přehodnotit.

Důchodový věk se nyní každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Takzvaný strop pro růst věku stanoven není.

Stanovení hranice je podle Sobotky signál silným populačním ročníkům narozeným v 70. letech. Bez ní by do penze odcházeli později. "Hranice by se neměla přehodnocovat, pokud k tomu nebudou vážné důvody," uvedl. Kritici namítají, že právě možnost přehodnocování lidem žádnou jistotu nedá.

Sněmovna podpořila i Sklenákův pozměňovací návrh na změnu účelu využití peněz z účtu rezervy pro důchodovou reformu, jenž by se také přejmenoval na účet rezervy důchodového pojištění. Neměly by být určeny na reformu, ale na dávky nebo na krytí schodků mezi příjmy a výdaji důchodového pojištění.

Do důchodu se v 65 letech chodilo již za první republiky

Výběr informací o důchodovém věku v Česku a bývalém Československu (Sněmovna dnes schválila důchodovou reformu, podle které by měli lidé odcházet do důchodu v 65 letech):

1924 - Československo zavedlo důchodový systém (v říjnu 1924 vstoupil v platnost zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, účinný byl o července 1926). Vznikla Ústřední sociální pojišťovna, která spravovala invalidní a starobní pojištění a starala se také o nemocenské pojišťovny. Nárok na starobní důchod vznikal v 65 letech pro muže i pro ženy a byl podmíněn uplynutím určité doby trvání pojištění (čekací doby), která byla stanovena na 150 příspěvkových týdnů. Zákon platil (s několika změnami) až do roku 1948.

1948 - Parlament přijal zákon o národním pojištění, který rušil předchozí zákony. Nový zákon stanovil jako věk odchodu do důchodu alespoň 65 let, popřípadě alespoň 60 let pro ty, kteří byli pojištěni nejméně 20 let.

1956 - Nový zákon o sociálním zabezpečení stanovil jako věk odchodu do důchodu 60 let, pro ženy a vybrané zaměstnance pak 55 let. Podmínkou bylo mít odpracováno nejméně 20 let. V případě, že zaměstnanec odpracoval pět až 20 let, mohl žádat o důchod v 65 letech.

1964 - Nový zákon o sociálním zabezpečení stanovil pro nárok na důchod u mužů věk alespoň 60 let (pro některá povolání, například horníky, zaměstnance chemických provozů či členy leteckých posádek, 55 či 58 let) a odpracování 25 let, u žen pak věk stanovil dle počtu vychovaných dětí od 53 let (pět a více dětí) do 57 let (žádné dítě). Tyto základní podmínky zůstaly (s různými úpravami) v platnosti až do roku 1996.

1996 - Zákon o důchodovém pojištění z června 1995 zavedl od roku 1996 postupná zvyšování důchodového věku u mužů každoročně o dva měsíce (až do roku 2007, kdy by měl činit 62 let), a u žen o čtyři měsíce, s tím, že v roce 2007 budou odcházet do důchodu v 57 až 61 letech podle počtu dětí. Později byly podmínky pro další zvyšování věku odchodu do starobního důchodu několikrát upraveny nad rámec úpravy z roku 1995. V současnosti se důchodový věk každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, horní hranice pro růst věku neexistuje.

2017 - Sněmovna dnes schválila důchodovou novela, která stanoví věkovou hranici pro odchod do penze na 65 let. Novela nyní zamíří k projednání do Senátu.