Nejvýraznějším symbolem povodní 2002 v Praze se stala obnova Karlína. Čtvrť, kterou voda zaplavila místy až do 3,5 metru a paradoxně ji řeka více poškodila při ústupu, zaznamenala spolu se sousední Libní škody za devět miliard korun. Násobně větší investice ale přitáhla a stále přitahuje, i když nenávratně ztratila původní kouzlo omšelé dělnické čtvrti.
Srpnové dny roku 2002 byly pro Karlín osudové. Velká voda zasáhla ve čtvrti prakticky všechny domy, evakuováno bylo na 25 tisíc lidí. Nestabilní podloží složené z navážek a náplav mělo podíl na demolici pětadvaceti objektů, obytných domů z toho byla necelá desítka. Dva spadly přímo při povodních. Poslední tři byly strženy v roce 2004.
Povodně Praha 2002:
A právě události kolem posledních demolic ilustrují rozpory kolem proměny Karlína. Když povodňové demolice ve čtvrti zpětně hodnotil český historik architektury a industriální archeolog Benjamin Fragner, o některých zapochyboval. „Bourání některých historicky významných objektů či zásahy, jaké představují kupříkladu konverze takzvané Corso či CornLofts, kdy z historicky a také konstrukčně pozoruhodných industriálních objektů zbyla vypreparovaná slupka či kulisa, jsou velmi sporné,“ řekl Fragner.
Prestižní adresou by se Karlín podle něj stal spíš než díky povodni a asanačním zásahům především tím, že jde o zcela výjimečnou pražskou čtvrť, která vyrůstala na klasicistních základech a posléze souzněla neopakovatelnou industriální atmosférou.
O velkém tlaku majitelů nemovitostí mluvili po povodních i zástupci památkářů. „Někteří investoři či majitelé domů chtěli povodně využít k tomu, aby se zbavili dosavadních nájemníků. Taky to vypadalo, že se bude bourat daleko víc domů, než se nakonec zbouralo,“ glosoval Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
Karlín se od té doby stal prestižní adresou, kde vyrostla řada kancelářských projektů včetně nejlepší kancelářské budovy světa. Přesně deset let po povodni v prestižní realitní soutěži MIPIM Awards zvítězila v kategorii nejlepších kancelářských budov stavba Main Point Karlin.
Navíc Rohanský ostrov postupně zabydluje i nová rezidenční čtvrť. Na Rohanském ostrově staví novou bytovou čtvrť společnost Sekyra Group. Začala vloni v září a ve výhledu je 3200 bytů, osm administrativních budov a základní škola. Celkové náklady odhaduje na 18 miliard korun.
Město tam plánuje kromě parku u řeky také znovu vybudovat slepé rameno Vltavy, jež bude součástí protipovodňové ochrany. Běží i soutěž na návrh nového parku Maniny a celkovou budoucí podobu Rohanského a Libeňského ostrova. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09) dialog potrvá pravděpodobně do jara až léta příštího roku a park by následně měl vznikat po částech v dalších osmi letech. „Vznikne jeden z nejvýznamnějších celoměstských parků, který ve vztahu k řece určitě přinese velkou přidanou hodnotu,“ řekl.
