Již letos se má napjatě očekávaný nový územní plán hlavního města začít posuzovat z hlediska dopadů na životní prostředí. Předpokladem je, že Institut plánování a rozvoje Prahy začne znovu normálně fungovat.
Příprava Metropolitního plánu Prahy, který určí, co a kde se může v metropoli stavět, vstoupí letos do ostré fáze. Pražský Institut plánování a rozvoje počítá s tím, že ve druhé polovině roku dokument vystaví palbě veřejnosti. „Po prázdninách by pak mělo začít takzvané společné jednání, tedy první fáze procesu projednávání, do které se kromě různých institucí budou moci skrze připomínky zapojovat i občané,“ sdělil mluvčí IPR Marek Vácha.
V závislosti na počtu připomínek pak může celý proces trvat i několik let. Na výsledek napjatě čekají hlavně developeři. Nový územní plán totiž může mnohým z nich výrazně zhodnotit pozemky, které v minulosti nakoupili.
„Věřím, že vedení IPR bude garantovat zapracování doporučení expertní skupiny a dodržení právě připravovaného harmonogramu dalších prací. Harmonogram bych chtěla předložit zastupitelstvu ke schválení již na konci ledna,“ uvedla náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).
Konflikt mezi Kolínskou a vedením institutu kvůli způsobu přípravy Metropolitního plánu vyvrcholil v září odvoláním bývalého šéfa IPR Petra Hlaváčka. Odmítl vykonat pokyn Kolínské a rozloučit se s původcem rozpracovaného plánu architektem Romanem Kouckým. Spolu s Hlaváčkem dobrovolně odešla většina zaměstnanců institutu. Novým ředitelem IPR se stal dosavadní Hlaváčkův zástupce Ondřej Boháč. Po nástupu do funkce jmenoval od ledna 2017 vedoucím kanceláře Metropolitního plánu paradoxně znovu Romana Kouckého. Ten uspěl ve výběrovém řízení.
„V lednu se vrátí většina členů původního týmu Metropolitního plánu a práce na dokumentu se tak opět rozběhnou,“ dodal Vácha z IPR. Vodítkem pro první fázi práce budou připomínky od takzvané recenzní skupiny z loňského září. Tato etapa zabere zhruba první polovinu roku. Během ní by se pomocí odborných konferencí měly rovněž vyřešit problémy, o něž se zatím odborníci přou.
Jde například o podrobnější dokumentace pro zástavbu velkých rozvojových území typu nákladového nádraží Žižkov nebo lokality Bubny. Následně se návrh Metropolitního plánu začne posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí.
