Přebytek zahraničního obchodu v lednu klesl, inflace naopak zrychlila

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

ČSÚ
Ilustrační foto
3
Fotogalerie
Zahraniční obchod České republiky v lednu skončil v přebytku 12,1 miliardy korun, meziročně byl nižší o 7,7 miliardy. Bilanci nepříznivě ovlivnil obchod s počítači nebo ropou. V únoru také zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen a to na 2,7 procenta z lednových 2,5 procent. Na zrychlení se podílelo hlavně zdražení potravin. Informoval o tom Český statistický úřad. 

Zahraniční obchod Česka negativně ovlivnilo zejména prohloubení schodku u obchodování s počítači a elektronickými přístroji a dále s ropou a zemním plynem. Naopak kladně se na výsledku odrazila mimo jiné lepší bilance obchodu s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola. 

„Podle předběžných dat Eurostatu se Česká republika v roce 2018 umístila na pátém místě z deseti zemí EU, u nichž převažoval vývoz nad dovozem. Oproti roku 2017 si tak o příčku polepšila,“ uvedla k lednovému obchodování Česka s cizinou vedoucí oddělení výstupů statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Marcela Sládková.

Vývoz v lednu vzrostl meziročně o 1,4 procenta na 306 miliard korun a dovoz o 4,2 procenta na 293,9 miliardy korun.

Na lednové obchodní bilanci se nepříznivě podepsal výsledek obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji, které meziročně vykázalo o 5,7 miliardy korun vyšší schodek. O 1,6 miliardy korun se prohloubil také schodek u obchodu s ropou a zemním plynem. Obchod s motorovými vozidly pak zaznamenal o 1,9 miliardy nižší přebytek.

Naproti tomu příznivě se na celkovém saldu odrazila zejména o dvě miliardy lepší bilance ostatních dopravních prostředků a o 1,2 miliardy nižší schodek u obchodování se základními kovy.

Obchod se státy EU v lednu vykázal meziročně o 4,8 miliardy vyšší přebytek, činil 72,5 miliardy korun. U obchodování se státy mimo unii se zvětšil schodek o 12,4 miliardy na 58,5 miliardy korun.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Na zrychlení růstu inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Meziměsíčně ceny také vzrostly, a to o 0,2 procenta.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů po lednovém mírném poklesu v únoru meziročně stouply o 1,3 procenta. Zdražila především zelenina, jejíž ceny stouply téměř o čtvrtinu. Například brambory zdražily oproti loňskému únoru dokonce o více než dvě třetiny. „Cena kilogramu brambor byla nejvyšší od června 2013,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Lihoviny zdražily o 4,5 procenta, pivo o 2,5 procenta a tabákové výrobky o 4,3 procenta.

Rostly také třeba náklady na bydlení. Ceny elektřiny stouply o 8,9 procenta, zemního plynu o 3,6 procenta a teplé vody o 4,2 procenta. Nájemné v bytech vzrostlo o 3,8 procenta. Na růstu cen mělo podíl i zdražení služeb. Například finanční služby podražily o 4,3 procenta, stravovací služby o 4,1 procenta a ubytovací služby o 2,2 procenta. Celkově stouply ceny zboží o rovná dvě procenta a ceny služeb o 3,9 procenta.

Poklesly naopak třeba ceny oděvů, jejichž zlevňování v únoru zrychlilo na 3,2 procenta z lednových 2,4 procenta. Také se téměř na nulu snížil růst cen pohonných hmot a olejů. Zatímco v lednu ještě zdražovaly o 1,6 procenta, v únoru již jejich ceny stouply pouze o 0,1 procenta.

Meziměsíční růst cen podle statistiků ovlivnilo především zdražení v rekreaci a kultuře nebo zvýšení cen potravin. Stouply třeba ceny dovolených s komplexními službami o 4,9 procenta a ceny zeleniny o 7,6 procenta.