Přidáno? Nejspíš jen na oko. Zaměstnanci to tolik nepociťují
I když 80 procent zaměstnavatelů loni plošně zvyšovalo mzdy, jen polovina zaměstnanců vnímá, že skutečně dostala přidáno. Důvodem rozdílu je jen mírný růst mezd. Třetina lidí si plánuje říct v letošním roce o více peněz. Vyplývá to z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zástupců zaměstnavatelů.
Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující. Ve většině případů šlo o zaměstnance velkých firem, méně o ty, kteří pracují v malých firmách. „I když data ukazují, že reálné mzdy rostou, se svou mzdou vychází jen 43 procent lidí. Plných 46 procent žije od výplaty k výplatě a 11 procent se svou mzdou nevychází vůbec,“ uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.
S plošným navyšováním mezd počítají i zaměstnavatelé, pro letošní rok jej plánuje 77 procent společností. Nejčastějším důvodem je firemní politika, což uvádí 71 procent respondentů. Dvě pětiny firem zmiňují jako důvod i inflaci a třetina se navyšováním mezd snaží zabránit fluktuaci zaměstnanců.
Nejvíce firem plánuje přidávat v Královéhradeckém kraji s 94 procenty a v Jihomoravském kraji s 93 procenty, nejméně v Praze, kde se k tomuto kroku chystá 72 procent zaměstnavatelů.
Podobná disproporce mezi tvrzeními zaměstnavatelů a zaměstnanců panuje i u benefitů. Zatímco z informací firem vyplývá, že benefity v podobě cafeterie, benefitních bodů nebo flexipassů poskytují svým zaměstnancům dvě třetiny společností, zaměstnanci v průzkumu tvrdí, že tento typ benefitů nedostává téměř 60 procent z nich. Shoda v názorech nastává jen u dnů volna navíc.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
„Rozdíly v tom, co tvrdí zaměstnavatelé a co vnímají zaměstnanci, mohou být způsobené špatnou komunikací firem směrem k jejich lidem,“ upozornila Kouba. Zvýšení mzdy bylo loni podle ní často jen v řádu několika málo procent, což u nižších rolí představovalo pouze kosmetickou úpravu. Pokud navíc například “modré límečky„ mají kvůli různým směnám, a tedy i různým zákonným příplatkům za noční či práci o svátcích a víkendech, každý měsíc jinou mzdu, nemusí na první pohled poznat, že jim zaměstnavatel základní mzdu zvýšil, dodala.
Navzdory obecnému přesvědčení, že v ČR vydělávají na stejných pozicích muži více než ženy, tři čtvrtiny zaměstnavatelů tvrdí, že v jejich společnostech jsou lidé odměňováni rovně. Zaměstnanci ovšem tento pohled nesdílejí. Jen 35 procent respondentů si myslí, že muži a ženy na stejných pozicích vydělávají srovnatelně. Naopak 37 procent se domnívá, že muži jsou odměňováni lépe. Čtyři procenta tvrdí, že vyšší mzdy mají ženy.
