Letos v únoru začala platit sleva na sociální pojištění pro částečné úvazky u určitých skupin, jako jsou starší 55 let nebo rodiče malých dětí. Stát jejím zavedením chtěl reagovat na potřeby trhu práce, na kterém zoufale chybějí lidé. Slevy využilo jen do konce října přes 22 tisíc zaměstnavatelů, kteří tak díky tomu měsíčně podle dat České správy sociálního zabezpečení ušetřili v průměru sto milionů korun. Část z nich však této výhody stále nevyužívá a ti, kteří k tomu přistoupili, je nevnímají jako primární motivaci. Od ledna ale stát může opět výrazně přispět dalšímu rozvoji částečných úvazků – zpřísněním podmínek u dohod o provedení práce a o činnosti.
K výraznému rozšíření zkrácených úvazků například došlo ve společnosti Siemens ČR, kde jejich počet za poslední rok narostl o 25 procent. Není to však v reakci na novou legislativu, považují to prý za součást strategie a možnost, jak vytvářet různorodé týmy. „Se slevami na sociálním pojištění je spojena poměrně velká administrativní zátěž a úspory nejsou velké, zkrácené úvazky bychom nabízeli i bez ohledu na tento mechanismus,“ tvrdí personální ředitelka firmy Petra Jeřábková.
Například ve skupině ČEZ sice také došlo k rozšíření zkrácených úvazků, ale jen v počtu jednotek případů. „A to především v souvislosti s řešením individuálních potřeb zaměstnanců, nikoli v důsledku nové legislativy,“ podotýká mluvčí skupiny Alice Horáková. I přes větší administrativní zátěž a výši poskytované slevy na sociální pojištění, která se podle údajů České správy sociálního zabezpečení pohybuje průměrně kolem tisícovky na zaměstnance, zvýhodnění vítají. Výrazně jej ale vzhledem ke specifikům vlastních provozů nepociťují. Lidé z Tchibo Praha tvrdí, že v oblasti retailu má vysoké procento zkrácených úvazků, slevy vůbec nevyužívá. Rostoucí trend částečných úvazků, na které firmy zvýhodnění využívají, přitom pokračuje.
„Očekávali jsme, že toto opatření primárně podpoří návrat u skupiny rodičů s malými dětmi. Doufali jsme, že se to projeví i ve skupině nad padesát let. Listopadová data již potvrzují, že toto jsou skupiny, kde se to děje nejvíce,“ říká vedoucí poradenského týmu ministra práce Jana Skalková. Zatímco v únoru uplatnily firmy slevu u lidí nad 55 let v necelých 26 tisíci případů, v říjnu jich bylo již téměř 32 tisíc. Ještě o tisícovku větší je nárůst u lidí pečujících o děti do deseti let.
Podle Andrey Bohačíkové, šéfky firmy M.arter, která pomáhá s rozvojem rodičům na rodičovské dovolené, však k žádné výrazné nabídce částečných úvazků nedošlo. V součtu za tento rok by jejich nabídka mohla tvořit na trhu práce asi šestiprocentní podíl, tedy v podstatě stejný jako loni.
Poptávka po částečných úvazcích je přitom podle ní velká. Z jejich interních dat vyplynulo, že téměř devět z deseti nově příchozích členů jimi spravované komunity rodičů hledá práci a je ochotno nastoupit hned – potřebují ale úvazek přizpůsobit svým rodinným možnostem. Polovina přitom takovou práci kvůli udržení finanční situace potřebuje.
„Dalším problémem je, že například v korporátních strukturách se počítá práce na takzvané FTE (ekvivalent plného pracovního úvazku – pozn. red.), kde když firma nabere kandidáta na částečný úvazek, ‚vyplýtvá‘ tím jedno dané FTE, jelikož je vázáno na jednoho člověka bez rozdílu výše jeho úvazku,“ popisuje Bohačíková.
Na posouzení přínosu slevy je podle ní zatím příliš brzo. Klienti z řady firem, kteří se rozhodli slevy využít, tak navíc podle ní činí až od druhého nebo třetího čtvrtletí. „Převážně však slyšíme, že s sebou sleva přináší enormně velkou administrační zátěž pro firmy, a ty proto od této možnosti dost často upustí,“ dodává.
Ve výsledku by ale ve prospěch zkrácených úvazků mohla působit i nová opatření u dohod. Dohodáři budou mít od ledna nárok na dovolenou nebo příplatky za víkendy či svátky. Kabinet se tak snaží narovnat vztah mezi dohodáři a zaměstnavateli podobně, jako je tomu u zaměstnanců. To s sebou přirozeně nese další navýšení administrativní zátěže. Asociace malých a středních podniků přišla s tím, že kvůli tomu přibližně třetina firem již omezila nebo má v plánu dohody omezit.
„Pokud jde o práci dohodářů, některé firmy se rozhodly dohody zrušit a přejít na formu zaměstnání v pracovním poměru s určitým úvazkem v počtu hodin,“ potvrzuje ředitel personální agentury Randstad Martin Jánský. Ukazuje se to již i na číslech, například z průzkumu poradenské společnosti RSM vyplynulo, že z dohod na částečné úvazky plánuje přejít deset procent oslovených podniků.
Možný přechod z dohod na částečné úvazky již v září, kdy sněmovna novelu zákoníku práce schválila, už potvrdila Moneta Money Bank. „Ohledně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsme přijali rozhodnutí, že tam, kde to bude možné, budeme tyto dohody převádět na zkrácené úvazky,“ potvrdila HR ředitelka banky Klára Escobar. Zaměstnanci tak získají větší stabilitu a banka navíc doufá, že díky slevě na sociálním pojištění u zkrácených úvazků ušetří.
Český Siemens o změně přístupu při náboru prozatím neuvažuje. Jeřábková ale připouští, že obecně lze očekávat, že nabídka pozic na dohody bude s nárůstem nákladů v Česku klesat. Tchibo prozatím dohody neomezilo, teprve ale vyčkává, jak zpřísnění podmínek bude vypadat v praxi. „Obecně využíváme dohody v menší míře a například v případě brigádníků v obchodech, které zaměstnáváme podle aktuální potřeby ad hoc, by se zkrácené úvazky vůbec nevyplatily,“ doplňuje mluvčí firmy Eva Kotýnková.
