Rozlišování demokracie a autoritářství lidi nezajímá, varuje Šlerka | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Rozlišování demokracie a totality lidi nezajímá, varuje Šlerka. Popsal, jak vzdorovat populismu

Jan Vávra

Jan Vávra

Česká společnost si připomíná třicáté výročí sametové revoluce v době, kdy se nejen v Evropě daří získávat hlasy voličů četným protestním stranám a hnutí. Některé mají potenciál ohrozit liberálně-demokratický vývoj v konkrétních státech. Šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka na nedávné konferenci Hacker Congress ale upozornil, že většině občanů jsou podobné obavy příliš vzdálené. Místo toho nastínil konkrétní kroky, které by mohly „populistickou vlnu“ oslabit.

„Technologicky gramotní a jazykově vybavení lidé, kteří typicky využívají karty Revolut a služby jako Uber či Airbnb, v Česku tvoří sotva nějakých pět procent populace. Ti ostatní stěží jednou za rok opustí své město – a právě tito lidé pohánějí onu vlnu populismu. Rozlišování demokracie od autoritářství a totality mezi jejich priority nepatří," nastínil v rámci svého vystoupení Šlerka. Jak se tedy pokusit překonat společenskou propast?

Podle šéfa Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a současně vedoucího Studia nových médií na Filozofické fakultě UK je potřeba učinit výdobytky aplikovaných věd dostupnější i na periferiích republiky, stejně jako přístup ke vzdělání.

„Aby se děti měly lépe než rodiče.“ Demokracii ohrožují ceny bytů, ne komunismus, varuje socioložka

Ke zmírnění ekonomického zaostávání odlehlejších regionů by podle něj také mohly pomoci experimenty s novými hospodářskými politikami. Jednou z nich by mohla být i podpora lokálních měn.

Šlerka nicméně zdůraznil i potřebu lepší společenské komunikace. „Lidé si myslí, že na jejich názorech vlastně nesejde,“ uvedl. Dodal, že právě posilování role názorů ve veřejné debatě by mohlo napětí zmírnit.

Tedy alespoň za situace, pokud jednotlivé skupiny osob budou používat slova, kterým společně rozumějí. Témata typu ochrany soukromí se mohou zdát většině občanů odtažitá a nepochopitelná. Proto by podle Šlerky měli všichni ti, pro která jsou důležitá, používat srozumitelnější výrazové prostředky. Například metafory. „Právo na soukromí lze vnímat optikou toho, zda by se lidem líbilo, kdyby jim měl někdo číst dopisy,“ sdělil Šlerka.

Milion chvilek pro demokracii nejde napříč generacemi, mrzí Kocába

„Možná kdyby se ale lidé nejprve úspěšně zabývali vlastními malými problémy typu parkování na ulici, získali by pak důvěru ve vlastní schopnost něco změnit ve větším rámci,“ navázal bývalý novinář.

Ve své přednášce se ale nevyhnul ani abstraktnějším konceptům popisující možné žádoucí změny stávajících politických uspořádání. Od autora novely Sníh Neala Stephensona si Šlerka „vypůjčil“ pojem distribuovaná republika, který dále rozvinul a připodobnil k síti městských států po vzoru éry starověkého Řecka.

Komentář Martina Čabana: Státní svátek bez státu

Městské státy mají výhodu v ukotvenosti v lokálních podmínkách, která umožňuje jejich specializaci – ať už na rozvoj technologií, na obchodování či vojenství. Fungují na samosprávném principu, současně ale tvoří součást federace, popsal Šlerka. Obecné principy, kterému by se takové decentralizované či „distribuované“ útvary měly řídit, jsou následující, vyplynulo z přednášky:

  • Nejlepší regulace je samoregulace
  • Obyvatelům má být nabízeno dvojí občanství
  • Stát slouží jako vyjádření lidské identity a základních hodnot, ne organizované násilí.

Celé Šlerkové vystoupení provázel více či méně explicitní apel na to, aby si lidé v první řadě naslouchali lépe než nyní.

„Nejde ale jen o to, že někdo přijde a řekne, co ho trápí. Je třeba ta sdělení vnímat ve vztahu k datům. Příkladem je postoj české veřejnosti k imigraci. Ten negativní přístup navzdory minimálním problémům s přistěhovalci svědčí o tom, že Česko trápí něco potlačeného,“ dodal přednášející.

Komentář Petra Peška: Demokracie pěti vůní

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!