Růst mezd táhl stát a nedostatek pracovníků. Další navyšování je možné, tvrdí odboráři

Zdroj: Zetor

Mzdy letos vzrostly nejvíce za posledních deset let. V prvním čtvrtletí byly o 8,6 procenta výše než o rok dříve. Nejvíce si polepšili zaměstnanci státu, kterým se měsíční výdělek zvednul o více než 12 procent. Státní zaměstnanci ale žádají další kolo platového růstu. „Chceme, aby se plošně zvýšily platy zaměstnancům státu od začátku října. O kolik by měly platy vzrůst, se budeme ještě radit,“ říká Petr Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.

Premiér v demisi Andrej Babiš odborářům napsal, že se o jejich požadavcích zatím bavit nehodlá. Už dříve naznačil, že by se přidat mělo vybraným profesím. Učitelům slíbil zvýšení platů o 15 procent od září. Později ale od tohoto slibu couvnul. S růstem učitelských platů ale počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.

Stát přilil růstem platů olej do už tak přehřátého českého trhu práce, kde firmy musí zvyšovat mzdy, aby přetáhli konkurenci potřebné pracovníky. Volní lidé na řadu pracovních pozic na trhu nejsou. Nejhůře placeným zaměstnancům pomohl stát také letošním zvýšením minimální mzdy o necelých 11 procent na 12 200 korun.

Nejvíce lidí s nízkými mzdami pracuje v pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o 6,8 procent na 17 901 korun. „Více než růst minimální mzdy se ale u restaurací projevilo zavedení EET, které přimělo část restaurací převést do mzdy i část výplaty, kterou lidé dostávali dříve bokem v hotovosti. Další faktor je nedostatek lidí a velká konkurence mezi zaměstnavateli,“ vysvětluje Václav Stárek, šéf Asociace hotelů a restaurací. Růst mezd už se částečně v restauracích přelil do vyšších cen. Ty vzrostly zhruba o 5 procent.

Podnikatelé zvedli zaměstnancům letos mzdy v průměru o 7,5 procenta. Rychleji rostou podle Svazu průmyslu a dopravy mzdy ve firmách, které mají zakázky s vyšší přidanou hodnotou, a tam, kde se více využívají automatizace a nové technologie. Vysoké číslo ovlivnilo i rozhodnutí některých firem přilepšit zaměstnancům více až od letošního roku.

Odboráři v Třineckých železárnách si například vyjednali růst základních mezd v průměru o více než 20 procent v posledních dvou letech. Zatímco loni firma zvedla mzdy o 6 procent, letos to bylo o 14 procent. „Mzdy jsme zvýšili od 1. ledna. Letos už další růst základních mezd neplánujeme. Mzdová jednání na další rok začnou na podzim,“ uvádí mluvčí Třineckých železáren Petra Macková. Letos budou oceláři brát v průměru základní mzdu 32 300 korun.

Tlak na růst mezd pociťuje i česká společnost M2C zaměstnávající například pracovníky v ostraze nebo v úklidových službách. „Za poslední tři roky se tlak neustále stupňuje, a to i v našem oboru, který zahrnuje profese, u kterých není vždy potřeba odborných a specifických dovedností. Pro získávání nových pracovních sil využíváme vlastní pobočky v zahraničí, nejúspěšnější jsme v Bulharsku a Rumunsku,“ říká Stanislava Bártová, personální ředitelka M2C.

„Navýšení průměrné mzdy se promítá zejména do koncových cen služeb ihned, někdy se zpožděním v řádu měsíců. Kromě mezd ale roste i ekonomika, což se v některých podnicích projevuje růstem produkce i profitability. Pociťujeme tlak na zvyšování mezd. Klasickým příkladem bylo v posledním roce přetahování v sociálním sektoru, ve zdravotnictví a mezi obchodními domy,“ komentuje prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.

Za celý letošní rok by mzdy měly být v průměru o 8 procent vyšší než loni, odhaduje analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych. S podobným růstem počítá ve své prognóze také Česká národní banka. „Díky růstu mezd a platů se dynamicky zvyšuje také hrubý domácí produkt. Jsme spokojeni, trend ale musí pokračovat v dalším období. Tempo růstu je jednoznačně únosné, protože reálně po odečtení inflace mzdy rostou o 6,6 procenta,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.