ČNB plánuje letos zvýšit sazby už jen jednou, přestože se ekonomika přehřívá. Důvodem je uvolněná politika Evropské centrální banky.
Pumpování peněz do ekonomiky ze strany ECB přímo ovlivňuje i rozhodování centrálních bankéřů v Praze. Podle ekonomů proto Česká národní banka hodlá zvyšovat sazby pozvolna. „Důvodem, proč sazby nepůjdou nahoru rychleji, je politika Evropské centrální banky,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a dodává: „Kdyby se ČNB dívala čistě na české fundamenty, tak si zasloužíme přísnější měnové podmínky.“
Skutečností je, že dvouprocentní inflační cíl, který si stanovila centrální banka, je přestřelen. Průměrná loňská inflace činila 2,5 procenta. Českému hospodářství se totiž daří, což se projevuje na nejnižší nezaměstnanosti za posledních dvacet let a na růstu mezd. „Ekonomika vykazuje v řadě míst přehřívání, ať už jde o trh práce, nebo nemovitosti,“ upozorňuje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Zároveň se podle něj zvyšují ceny komodit, což je globální problém.
Holubičí postoj ČNB je dán zmíněným postojem Evropské centrální banky. Zatímco klíčová sazba ČNB se po zvýšení z minulého týdne dostala na 0,75 procenta, tak ECB nechce, aby si u ní banky z eurozóny ukládaly přebytečné peníze. Vklady tak penalizuje úrokovou sazbou −0,4 procenta.
V případě rychlejšího růstu sazeb v Česku by se rozdíl mezi úroky v tuzemské ekonomice a eurozóně ještě zvýšil. „ČNB se bojí jít výrazně proti Evropské centrální bance. Kdyby vznikl velký úrokový diferenciál mezi námi a eurozónou, tak by to mohlo spustit rychlé posilování koruny, čemuž se chtějí vyhnout,“ zdůrazňuje Sklenář.
Rozdíly mezi sazbami by totiž mohly přilákat další zahraniční investory, kteří by těžili z vyšších sazeb v Česku. Zvýšená poptávka po korunách by se projevila v posilování české měny vůči euru.
„ECB stále svou měnovou politiku uvolňuje a bude ji uvolňovat minimálně do podzimu. Žijeme tak v prostředí, kdy ČNB správně očekává, že gros utahování měnové politiky proběhne skrze silnější kurz,“ říká Bureš. Silnější koruna totiž znamená, že se zhorší podmínky tuzemských exportérů, což se projeví na ochlazení celé ekonomiky.
Ostatně sama centrální banka odhaduje pro letošní rok posílení měny na 24,90 koruny za euro, které teď stojí 25,20 koruny. Silnější kurz by navíc mohl růst sazeb oddálit. „Pokud by posilování bylo citelně svižnější, než předpokládá prognóza, tak se tím samozřejmě omezuje prostor pro zvýšení sazeb v dalších čtvrtletích,“ prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
