Schillerová chce ušetřit jen miliardu. Kapka v moři, kritizují plán experti i opozice
Navzdory propadu daňových příjmů nebo sociálního pojištění kvůli koronavirové nákaze o desítky miliard korun plánuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pouze mizivé škrty. Výdaje hodlá naopak zatížit přibližně pěti miliardami korun dalším zvýšením počtu státních zaměstnanců o téměř sedm tisíc lidí.
Předpokládá to plán státních financí na příští rok s navrhovanými příjmy bez peněz z EU 1328 miliard korun, výdaji 1648 miliard a deficitem 320 miliard, o němž má v pátek poprvé jednat vláda. Prakticky nulovou snahu o úsporné kroky například v administrativě kritizují analytici i opozice. Naopak vznik nových míst pro učitele či policisty považují za přínosný.
„Návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítá celkově s úsporou provozních nákladů ve výši jedné miliardy korun,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Kapka v moři
Ještě v červenci na Národní ekonomické konferenci, kterou připravil think tank hnutí ANO, šéfka státní pokladny Schillerová tvrdila, že se bude s rezorty hádat o každou korunu. „Pro rok 2020 jsem škrtla provozní výdaje o deset procent a jsem připravená v úsporách pokračovat i pro příští rok,“ prohlásila tehdy.
Očekávalo se minimálně pětiprocentní zeštíhlení. Jednu miliardu korun však považuje členka iniciativy KoroNERV-20 a hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská za naprosto nedostatečnou částku. „Z celkových výdajů 1648 miliard je to 0,06 procenta. To je nic, kapka v moři,“ řekla.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) srovnává snahu Schillerové s rodinou, která za rok uspoří pouhou korunu. „Je to přesně šetření v duchu vlády Andreje Babiše. Na provozních nákladech sebere jednu miliardu, zatímco ostatní neinvestiční výdaje zvýší o miliardy,“ podotkl.
Analytik DRFG Martin Slaný míní, že pokud má současná situace kvůli koronaviru mimořádné dopady na ekonomiku, měla by tomu odpovídat opatření i na straně provozních výdajů.
„Jejich snížení alespoň o deset procent bych z rozpočtového hlediska považoval za minoritní signál. Byl by ale důležitý pro trh a občany. Navrhovaná jedna miliarda je zcela zanedbatelná,“ uvedl s tím, že pokud vláda nebude šetřit, je schodek 320 miliard neospravedlnitelný.
Více učitelů i policistů
Schillerová spolu s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) chce, aby kvůli očekávanému nárůstu počtu dětí ve školách vzniklo příští rok 2430 nových míst pro učitele a 2440 pro nepedagogické pracovníky. Dalších téměř 1550 osob má nastoupit k Polici ČR a armádě.
„Ze zbylých asi pět set nových míst napříč sektory je nejvýraznější časově omezené posílení personálních kapacit o necelých 190 odborníků na zajištění příprav českého předsednictví v Radě EU,“ dodal Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Horská považuje posílení stavu učitelů za přínosné. „Zeštíhlovat se nemají klíčové profese, ale ministerstva a státní instituce zaváděním IT systémů a automatizací zpracování dat,“ dodala. Stabilizaci státního aparátu, nebo dokonce jeho růst považuje analytička za negativní jev.
Schillerová už alespoň prosadila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která má omezit počet takzvaných černých duší. Počítá s roční úsporou ve výši dvou miliard korun. Zatímco v roce 2012 spolkly platy všech státních zaměstnanců 128,5 miliardy korun, pro letošek je kalkulováno s 226,8 miliardy. Podepsalo se na tom i neustálé navyšování příjmů ve veřejné sféře.
