Senátory čeká ještě před koncem roku schvalování zákona, který by měl pomoci fyzickým dlužníkům. I když má návrh všeobecnou podporu, někteří poslanci včetně vládních lobbují za změny.
Když sněmovna hlasovala na konci října v posledním čtení o insolvenčním zákonu, schválili jej všechny poslanecké kluby vyjma občanských demokratů, kteří se zdrželi. Nyní však přibývá poslanců, kterým se podoba zákona zcela nelíbí a chtějí využít půdu Senátu pro prosazení některých změn.
Nejedná se přitom pouze o opozici. Jedna z nejhlasitějších kritiček návrhu je sociální demokratka Kateřina Valachová, jejíž strana tvoří koaliční vládu s hnutím ANO. „Jednání o pravidlech oddlužení neberu jako skončená,“ říká.
Novela zákona reaguje především na nárůst počtu lidí, kteří se dostávají do dluhových pastí a často čelí hned několika exekucím. Jen zlomek z nich přitom využívá proces oddlužení, osobním bankrotem svoje dluhy řeší ročně jen zhruba 20 tisíc Čechů. Dosud platilo, že pokud člověk chtěl vstoupit do procesu oddlužení a fakticky vyhlásit osobní bankrot, musel prokázat, že za pět let bude schopen splatit třicet procent všech svých závazků.
Novela vstupní podmínky ruší, po uplynutí pěti let však musejí dlužníci stejně u soudu prokázat, že zaplatili třicet procent dluhu. Pak jim soud automaticky odpustí zbytek. Pokud uvedenou část nesplatí, záleží na rozhodnutí soudce, zda dlužníka jeho závazků zbaví. Oddluženi mohou být také lidé po třech letech při splacení šedesáti procent dluhů. Valachové vadí, že dlužník nemá po pětiletém snažení jistotu, že se dluhů zbaví. „Vyspělé země mají lhůtu pro oddlužení od jednoho do pěti let a většinou jejich zákony neobsahují žádnou podmínku splacení,“ uvedla Valachová.
Právě její návrh, aby byl člověk oddlužen po pěti letech bez ohledu na výši splacených úvěrů, nenašel ve sněmovně podporu. Poslankyně je ale už připravená o návrhu jednat se senátory. Návrh prosazoval i poslanec Jan Farský (STAN), který ale nechce předjímat postup senátního klubu Starostů. „Nejdříve to musíme probrat u nich na klubu,“ řekl.
Valachová chce kromě toho docílit zrušení ustanovení, že dlužník musí v procesu oddlužení nejen platit měsíčně tísicikorunu insolvenčnímu správci jako dosud, ale i věřiteli. Podle poslankyně se to dotkne především zadlužených důchodců, kteří si podle ní nebudou moci dovolit splácet závazky a k tomu dva tisíce navíc. Tento ústupek věřitelům prosadil ve sněmovně poslanec Patrik Nacher (ANO), který trvá na sněmovním návrhu.
Také u lidovců se ozývají hlasy volající po změnách v zákoně, podle jejich poslance Marka Výborného ale nebudou podporovat zásadní změny. „Nebudeme chtít přes naše senátory vracet zákon do sněmovny s nějakými razantními parametrickými úpravami,“ uvedl Výborný, který stejně jako vládní ANO podporuje sněmovní návrh. ODS je naopak dlouhodobě pro zpřísnění podmínek pro oddlužení.
číslo | co znamená | meziroční změna |
863 tisíc | počet obyvatel ČR v exekuci | 3,4 procenta |
493 tisíc | počet osob se 3 a více exekucemi | 0,8 procenta |
9,7 procenta | podíl osob v exekuci na obyvatelstvu | 0,4 procentního bodu |
4,67 milionu | celkový počet exekucí | 4,8 procenta |
239 miliard korun | vymáhaná jistina |
Nejvíce osob v exekuci je v Ústeckém kraji (18,1 procenta), nejméně ve Zlínském (5,7 procenta).
