Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předpokládá, že vláda zahrne platy ústavních činitelů do konsolidačního balíčku úspor. Vládní snahy o snížení mandatorních výdajů by tak kromě politiků mohly dopadnout také na soudce a státní zástupce. Šéf rezortu to řekl v neděli v pořadu Partie televize CNN Prima News.
Smyslem těchto úvah je podle Blažka skutečnost, že politiků jsou jen nižší stovky, kdežto soudců a státních zástupců v souhrnu řádově více. „Poslanců je 200, senátorů je 81, takže případné úspory jen u těchto činitelů jsou směšné,“ řekl.
Státních zástupců je oproti tomu 1300, soudců jsou tři tisíce, a navíc podle ministra mají i vyšší platy. Podle něj by se navíc vláda měla podívat i na samotný způsob výpočtu jejich platů. Ten se v současné době odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy.
Poslanec ANO Radek Vondráček, který byl druhým hostem pořadu, snížení platů politiků podpořil. Ke snížení platů všech státních činitelů, tedy i soudců a státních zástupců, se nevyjádřil.
Ke zmrazení platů politiků v souvislosti se snížením valorizace důchodů v březnu vyzval prezident Petr Pavel. Snížení, zmrazení nebo pomalejší růst platů poslanců a senátorů dlouhodobě podporují vládní Piráti, STAN a opozice. Do rozpočtu by takový krok podle nich mohl přinést minimálně stovky milionů korun.
Změna, která by se týkala jen poslanců a senátorů, soudců jen u budoucího růstu, by podle něj měla platit do července, přinést má až 500 milionů korun. Zpomalení růstu navrhuje podle předsedy Víta Rakušana i STAN. U soudců by stejný krok měl ještě větší efekt.
V minulosti nicméně Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda tak podle ČTK nemůže s platy soudců zacházet zcela svévolně a podle aktuálních rozpočtových potřeb.
Národní kontrolní úřad na začátku dubna zveřejnil výroční zprávu, podle níž je hlavním makroekonomickým problémem Česka prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu. Ten je podle úřadu způsobený zejména růstem povinných výdajů, tedy i platy veřejných činitelů.
Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve výroční zprávě úřadu za loňský rok. Úřad zprávu zveřejnil dnes. Výrazné úspory lze podle úřadu nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný.
Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka.
Pro letošní rok ministerstvo financí očekává deficit veřejných financí na úrovni 4,2 procenta HDP, kvůli čemuž dojde k dalšímu zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.
