SingularityU: O samořiditelných autech sní hlavně mladí, prohlásil analytik
V Praze pokračuje konference SingularityU Czech Summit, která se věnuje dopadu moderních technologií. Program druhého dne zahájil panel věnovaný využití inovací v medicíně, řečníci se však později věnovali například také principům řízení firem. Deník E15 je partnerem akce.
Americká neuroložka Divya Chanderová na úvod vystoupila s příspěvkem How to Hack the Brain, ve kterém se věnovala například kontrole specifických neuronů pomocí světla.
Dangerous minds??? What would happen to humans when we connect the brains completely to internet? What whould happen when we "build" a separate brain? #SUCzechSummit#Divya Chandra
— HankaF (@HankaFilipova) 6. března 2018
Chanderovou posléze vystřídal český kardiochirurg Jiří Malý, který mluvil o transplantaci srdce. Malý předpověděl, že v roce 2020 bude trpět srdeční chorobou zhruba třicet milionů lidí v Evropské unii. Dárci pro transplatnace podle něj scházejí už teď, což otevírá prostor pro umělé srdeční pumpy.
Program se ale zaměřil i na trendy v korporátní sféře. Americký analytik a spisovatel sci-fi Ramez Naam zdůraznil, že zásadní pro přežití společností je rychlost jejich inovací. Rychlost změn ilustroval následovně: mobily před pár lety mělo pár vyvolených brokerů na Wall Street, dnes je průměrným uživatelem africký farmář.
its about how fast you innovate #SUCzechSummit by Ramez Naam pic.twitter.com/HlvLRBaOYZ
— HankaF (@HankaFilipova) 6. března 2018
Životnost firem se tak sice rapidně snižuje, zároveň se ale rozšiřuje klub takzvaných unicorns (jednorožců), tedy start-upů s hodnotou přes miliardu dolarů.
Jako zásadní proto vidí Naam schopnost firem předvídat. "Chovejte se jako kanadský hokejista Wayne Gretzky, který řekl: Bruslím tam, kde puk bude, ne tam, kde už byl. Variantou je i změnit byznysmodel, budovat širší a rozsáhlejší byznysové sítě, které si vzájemně vytvoří nabídku a poptávku," dodal Naam.
Dostal se tak k problematice, která s technologiemi na první pohled tolik nesouvisí. Tento posun v programu konference podtrhl John Hagel, který má pětatřicet let zkušeností jako konzultant managementu. V úvodu svého příspěvku Future of Work rovnou avizoval, že technologie předvádět nebude. Místo toho hovořil o tom, že budoucnost vidí v posunu k feminnímu pohledu na svět. "Pak je možné řešit vše rychleji a úspěšněji. Věřím, že jsme schopni se změnit," uvedl. Připustil nicméně, že jeho myšlenka může být provokativní.
John Hagel: Ukažte mi na pískovišti jediné dítě, které nemá nápady a je kreativní, přesto velká část dospělých chce vykonávat rutinní činnost a rozkazy někoho nad sebou. Čím to je? Školou! #suczechsummit
— stanislav sulc (@StanikSulc) 6. března 2018
Hagel také mluvil o významu sociální a emoční inteligence a vášni pro práci. Pak je podle něj šance, že se lidé budou moci rozvíjet. "Jestli práce je to, co je nuda, bez přínosu pro budoucnost, tak všechna pracovní místa zaniknou. A nahradí nás stroje," uvedl Hagel.
Program pokračoval vystoupením italského fyzika a průmyslového designéra Tommaso Gecchelina ze společnosti Next. Ten představil budoucnost veřejné dopravy v podobě samořiditelných kapslí, které se dokáží napojovat na sebe jako "vláčky".
Future of mobility - of public transport, need to see @DPPOficialni :))) by Tommaso Gecchelin at #SUCzechSummitpic.twitter.com/XKMUlmyTYl
— HankaF (@HankaFilipova) 6. března 2018
S jejich testováním začala Dubaj a v roce 2020 už by měly jezdit mezi letištem a centrem. Sám Gecchelin v kapsli nacestoval asi padesát kilometrů. Využití by podle designéra mohly najít také ve skladu. "Dají se využít při optimalizaci skladování spolu s využíváním robotických nakládek a v plně automatizovaných skladech," uvedl.
Great opps in earth observation data.... @JanLukacevic#SUCzechSummit#singularityUpic.twitter.com/IMsT99ctkP
— Pavel Curda (@pavelcurda) 6. března 2018
Vozidlům bez řidiče se věnoval také americký profesor Hod Lipson, který učí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku datovou analýzu. "Lidé sní o dni, kdy budou fungovat samořiditelná auta. Zvlášť mladí se nemohou dočkat," uvedl Lipson původem z Izraele. Lidé podle něj v současné době chtějí ve svém autě dělat jiné věci, než řídit. Třeba číst si nebo odpočívat.
Téma dopravy se ale netýká jen pozemského cestování. O technologiích využitelných ve vesmíru pak mluvil Jan Lukačevič z Akademie věd, který vyvíjí technologii pro zkoumání existence elektrických výbojů v prachových bouřích na povrchu Marsu. Asteroidy jsou podle něj jak ekonomickou, tak i vědeckou příležitostí.
Druhý den "summitu" přesto neopomněl zdůraznit důležitost dat a práce s nimi. Jaya Baloová, která má na starosti informační bezpečnost v nizozemské telekomunikační společnosti KPN, vystoupila s příspěvkem Future of Our Security. "Přestaňte na všechno klikat. To je přátelská rada," uvedla bez skrupulí. Později přešla ke konkrétnímu příkladu.
Mluvila totiž o bombardování nemocnic během konfliktů, kterému podle ní lze v době propojeného světa předvídat. "Selhali jsme ve sběru dat," dodala. Svou rétorikou tak doplnila množství předřečníků, kteří se snažili představit zejména konkrétní příklady a využití jinak poměrně abstraktních technologií typu blockchain.
Konference vznikla z iniciativy někdejšího šéfa a akcionáře Škody Transportation Tomáše Krska, známého advokáta Radka Pokorného, spolumajitele investiční banky Wood & Co. Jana Sýkory a někdejšího spolumajitele Penty Martina Kúšika.
