Sněmovnu čeká jednání o referendu, ANO má s návrhem zásadní problém

Andrej Babiš (ANO)

Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK

Daně, státní rozpočet, lidská práva, odvolatelnost ústavních činitelů a hlavně mezinárodní smlouvy o členství Česka v EU a NATO. O takových otázkách by většina sněmovních stran s výjimkou SPD, KSČM a částečně Pirátů nenechala rozhodovat občany v referendu. Návrh ústavního zákona z dílny uskupení Tomia Okamury proto nemá ve stávající podobě šanci na schválení. Muselo by ho podpořit alespoň 120 poslanců. Mají o něm jednat na schůzi, která začíná v úterý.

Zástupci hnutí Andreje Babiše, jehož menšinová vláda zaujala před měsícem k předloze neutrální stanovisko, budou pro její vrácení k přepracování. „Kdyby tento návrh pokračoval v legislativním procesu, budou to média prezentovat tak, že máme snahu připustit diskuzi o možnosti hlasovat o vystoupení z Evropské unie. S tím máme zcela zásadní problém,“ uvedl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Pro Okamuru je přitom referendum o EU jednou z podmínek tolerance Babišova kabinetu. Ustoupil by kvůli tomu z požadavků u daní a rozpočtu. ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN se plebiscitu nebrání. Kromě mezinárodních smluv jsou však proti tomu, aby se takovým způsobem schvalovaly ústavní normy či daňové změny. ODS a TOP 09 jsou proti všelidovému hlasování jako takovému.

„Bojíme se chaosu, který může nastat s ohledem na hlasování o změnách zákonů,“ řekl poslanec ODS a exministr spravedlnosti Pavel Blažek. Strany se neshodují ani na počtu podpisů, který by byl nutný k uspořádání referenda. Řeší i otázku jeho platnosti. Zatímco SPD navrhuje 100 tisíc podpisů občanů, Piráti dvaapůlaž pětkrát více. ANO, socialisté a lidovci vidí hranici mezi sedmi sty až osmi sty tisíci podpisy.

Okamurova SPD by pak hlasování považoval za platné při jakékoliv účasti. Další politické strany jen v případě, že by dorazila minimálně třetina, respektive polovina oprávněných voličů.

Co čeká sněmovnu na jejím nadcházejícím jednání

• Návrh komunistů na zdanění finančních náhrad církvím v rámci církevních restitucí, který v lednu podpořila vláda Andreje Babiše.
• Volba předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, kam KSČM neúspěšně navrhuje expříslušníka komunistické VB Zdeňka Ondráčka.
• Na programu naopak zatím není odvolání místopředsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury za jeho výroky o táboře v Letech na Písecku. Návrh vyžaduje podpisy 80 poslanců.