Více než polovina exekučních řízení, kterých se nyní vede zhruba 4,7 milionu, je bezvýsledných a nepřináší žádné splátky věřitelům. Ministerstvo spravedlnosti proto v novelách občanského soudního řádu a exekučního řádu navrhuje, aby napříště taková řízení po třech letech skončila.
Obě normy, které míří do sněmovny, by měly platit od roku 2022. Přestože k nim mají někteří zákonodárci a zástupci věřitelů výhrady, mají šanci uspět. Problematika exekucí je tématem všech parlamentních stran.
Cílem je zamezit vícečetným exekucím, které jsou vedeny proti jednomu neplatiči, a snížit tak právě počet marných řízení. Původně navrhovanou dvouletou lhůtu prodloužila Legislativní rada vlády o rok. Na jednoho dlužníka v současnosti připadá v průměru 5,7 exekučního řízení a je po něm vymáháno 361 tisíc korun.
„Soudní exekutoři by zastavovali bezvýsledné exekuce v případě, že vymáhaná pohledávka nebyla po dobu tří let uhrazena ani do výše nákladů exekuce a nebyl zjištěn ani zajištěn žádný postižitelný majetek povinného,“ uvedl Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva.
Oprávněný čili věřitel by mohl rozhodnutí zvrátit pouze složením nové zálohy na náklady exekuce, kterou by pak požadoval po povinném.
Ze zjištění ministerstva plyne, že v téměř 55 procentech všech exekucí nemá dlužník buď žádný majetek, nebo výše jeho majetku nevyrovná závazky ani za pět let od zahájení řízení. Uvádí to důvodová zpráva k novelám, kterou má deník E15 k dispozici. „Konkrétní počet takto zastavených exekucí bude záviset na přístupu oprávněných a jejich ochotě složit další zálohu na náklady exekuce,“ dodal Bačkovský.
Poslanec a šéf KDU-ČSL Marek Výborný míní, že ukončení marných exekucí po třech letech je naprosto v pořádku. „Touto cestou jsme se měli ubírat už dávno. Samozřejmě je třeba ošetřit, aby to nebylo zneužíváno. Musí se prokázat, že dlužník skutečně není schopen nic splácet a že nemá žádný majetek,“ řekl s tím, že věřitelům musí být jasné, že z takových lidí pohledávky nevymohou.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) chce jasnější pravidla. „Nesmí vzniknout nové nespravedlnosti. Byl bych spíše pro individuální přístup, a nikoliv pro paušální zastavení všech bezvýsledných exekucí,“ uvedl. Dodal, že za ukončená řízení by stát neměl po exekutorech a insolvenčních správcích požadovat úhradu DPH. „A věřitelé by měli mít možnost odečítat si nevymahatelné pohledávky z daní,“ navrhuje.
Prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk by marné exekuce zastavoval nejdříve po pěti letech. „Hospodářská prosperita ukázala, že někteří dlužníci, u nichž se exekuce jevila jako marná, mohli začít splácet,“ řekl.
821 337 lidí loni procházelo exekučním řízením, meziročně o 41 tisíc méně 250 tisíc je podle odhadu Exekutorské komory chronických neplatičů s větším počtem exekucí 4,68 milionu činil loni celkový počet exekucí 361 tisíc korun byla průměrná vymáhaná částka na jistině na jednoho dlužníka 5,7 byl průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka 45 let byl průměrný věk dlužníka
Nejvyšší podíl exekucí byl v Ústeckém kraji (15 procent) a Moravskoslezském kraji (13 procent). Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji a na Vysočině (3 procenta). |
