Hned tři zkušené odborníky s manažerskými schopnostmi musí urychleně nalézt ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Po odchodu Tatjany Richterové a Libora Kazdy nemá už druhý měsíc ředitele Finanční správy a Finančně analytického úřadu, který nyní zablokovává majetky firem napojených na režimy v Rusku a Bělorusku. Na konci května skončí i šéf Celní správy Milan Poulíček. O místo po Richterové však podle informací deníku E15 není příliš zájem.
Exministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) zaráží, že Stanjura stále nezahájil personální tendry. Jeho váhání živí spekulace o možné politizaci daňové správy, tedy o její přeměně na sekci ministerstva. To vedení rezortu popírá.
„Na uvolněné místo generálního ředitele Finanční správy bude v dohledné době dle služebního zákona vypsáno řádné výběrové řízení,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Než bude post obsazen, správu podle něj v plném rozsahu kompetencí nadále povede zástupce generálního ředitele Jan Ronovský. „Tím je zajištěna plná funkčnost úřadu,“ dodal Weiss.
Nástupcem Richterové, která požádala o odchod v lednu a skončila v březnu, by se údajně mohl stát bývalý šéf Finanční správy Jan Knížek. Rezignoval v roce 2014 po nástupu vlády ČSSD a ANO, když na něj tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) podal trestní oznámení. Policie později případ odložila.
Odborné a manažerské předpoklady má i Jiří Žežulka, který do daňové správy nastoupil v roce 2002. Generální finanční ředitelství, jemuž Finanční správa podléhá, vedl šest měsíců po odstoupení Knížka. Žežulka už druhým rokem působí ve stejné pozici na Slovensku. V tamním tendru získal nejlepší hodnocení z více než desítky zájemců.
„Oba mají dlouholeté zkušenosti se správu a výběrem daní, nejsou spojení s érou ANO na ministerstvu financí a s minulou vládou,“ uvedl zdroj blízký rezortu. Problém je však podle některých informací v tom, že šéf Finanční správy má nevděčnou úlohu. „Je takovým fackovacím panákem mezi ministrem a parlamentem,“ míní expertka na daně, která si přála zůstat v anonymitě.
Schillerová je přesvědčena, že nový ředitel nebo ředitelka musejí dokonale znát vnitřní uspořádání a chod Finanční správy. „Pokud by systému nerozuměli, nemohli by ho řídit. Pouze odborná kritéria k výkonu této funkce nestačí. Vím, o čem mluvím, sama jsem v daňové správě pětadvacet let pracovala,“ řekla.
Předsedkyně poslanců ANO hodlá výběrové řízení pozorně sledovat. Podle svých slov nechápe, proč Stanjura s tendrem už druhý něsíc otálí.
Někteří experti hovoří o návratu k původní hierarchii, v níž Finanční správa spadala pod šéfa rezortu. „Takový model řízení finančních úřadů se v tuto chvíli nezvažuje,“ odmítl podobné úvahy mluvčí ministerstva.
Proti je i Schillerová. „Vytvářel by se přímý politický vliv na Finanční správu. Jestli něco přičítám k dobru jednomu ze svých předchůdců Miroslavu Kalouskovi, je to odpolitizování Finanční správy, kterou oddělil od ministerstva. Tak to musí zůstat,“ podotkla.
Stanjura při nástupu do funkce uvedl, že mezi jeho priority patří změna přístupu Finanční správy, která má podle něho poskytovat řádným daňovým poplatníkům klientsky orientované služby. Správa v minulosti čelila obvinění mimo jiné ze zneužívání zajišťovacích příkazů a ze „zaklekávání“ na firmy.
V březnu na vlastní žádost skončil také ředitel Finančně analytického úřadu Libor Kazda. I na jeho nástupce chce ministerstvo v dohledné době vypsat soutěž. Úřad se zabývá bojem proti praní špinavých peněz. V poslední době kontroluje dodržování sankcí přijatých kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Zablokovává majetky firem a občanů napojených na režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka.
V pořadí třetím vysoce postaveným úředníkem rezortu financí, který se od začátku roku rozhodl odejít, je šéf Celní správy Milan Poulíček. Skončí už tento měsíc z osobních důvodů. Výběr Poulíčkova nástupce se bude řídit zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
