Většina firem nadále ignoruje svou povinnost zapsat se do evidence skutečných majitelů. Možnost dohledat skutečné vlastníky firem chce po Česku Evropská unie, která to považuje za jeden z nástrojů v boji proti korupci a praní špinavých peněz. Ke konci července se však do evidence zapsalo podle ministerstva spravedlnosti jen 124 tisíc subjektů z více než 522 tisíc firem, které to mají za povinnost.
Lhůta pro zápis uplynula už začátkem tohoto roku, za její nedodržení však firmám nic nehrozí. Česko totiž zatím nepřijalo žádné sankce. „To vypovídá o tom, že ten nástroj prakticky vůbec nefunguje a že jeho vymahatelnost je nulová,“ kritizoval fungování evidence pirátský poslanec Jakub Michálek ve sněmovně.
Zpřísnit by to měl návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který poslalo v červnu ministerstvo spravedlnosti do mezirezortního připomínkového řízení. Vláda tím reaguje na poslední novelu evropské směrnice z loňského června, která ukládá členským státům zpřísnit podmínky v souvislosti s registrem.
„Z této směrnice plyne mimo jiné požadavek na veřejnost některých údajů, zavedení mechanismů ověřování a na kontroly pravdivosti údajů i stanovení efektivních sankcí,“ uvedla mluvčí rezortu spravedlnosti Lucie Machálková. Ministerstvo v zákoně navrhuje pokutu ve výši 50 tisíc korun za nezapsání vlastníka do evidence a 250 tisíc korun za neuvedení pravdivých údajů o skutečném majiteli firmy.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) míní, že část firem bude v budoucnu zapsána do evidence automaticky, což by mělo zvýšit naplněnost rejstříku. Převažující počet společností jsou firmy s jedním či několika málo společníky,“ míní Benešová. „U těchto existuje malá pravděpodobnost, že by skutečný majitel mohl být jiný než ten, kdo je jako společník zapsán do obchodního rejstříku,“ dodala.
Zvýšit by se měla také transparentnost rejstříku. Do evidence mohou v současnosti nahlédnout jen zadavatelé zakázek, poskytovatelé dotací, orgány činné v trestním řízení, banky nebo pojišťovny. K rejstříku tak nemá přístup široká veřejnost, média ani politici. Nově by podle zákona mohla veřejnost zjistit alespoň jméno, bydliště a státní občanství skutečného majitele.
Unijní státy musejí pravidla zpřísnit do ledna 2020. Kvůli sněmovním a vládním prázdninám se politici k navrhovanému zákonu dostanou poprvé až letos na podzim.
„Vzhledem k tomu, jak dlouho trvá legislativní proces, tak to už opravdu nestíháme,“ poznamenal Michálek. Ministryně Benešová s ním nesouhlasí a věří, že se nový zákon stihne projednat včas.
