Letošní schodek státních financí schválený zřejmě přesáhne schválených 295 miliard korun. Shodně to v nedělním pořadu pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedli bývalí ministři financí Alena Schillerová, Jiří Rusnok a Miroslav Kalousek. Už dříve kritizovali jako nereálnou letošní výši schodku ekonomové, koncem března doporučila konsolidaci i organizace OECD. Podle Kalouska i Rusnoka pak střízlivou optikou přesáhne schodek třísetmiliardovou hranici.
"Deficit rozpočtu není realistický a tempo zadlužování je i v evropském srovnání extrémní, Je to jako s firmou, hledáme úspory, nepřidáváme na mzdách a hledáme nová odbytiště. Čili úsilí o úspory není adekvátní vážnosti situace," uvedl Jiří Rusnok s tím, přinejmenším padne hranice tří set miliard korun.
"Jestli to bude 320, třicet, deset, nevím," dodává Rusnok. Podle Schillerové prakticky není šance, aby se vláda do schváleného deficitu vešla. Chybět podle ní bude šedesát miliard korun z korigovaného výnosu z windfall tax a příjem z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun.
"Kdybych byl na místě ministra financí, udělám velmi ostré škrty, otázka je, jak bude vláda aktivní na výdajové straně. Pořád se tam dají desítky miliard seškrtat, pak se může deficit dodržet," uvedl exministr financí Miroslav Kalousek.
Vláda by podle něj měla hledat úspory ve výdajích z rozpočtu, bez toho podle něj hrozí Česku v budoucnu státní bankrot. Kalousek upozonil, že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra Andreje Babiše. "Realistický je výpadek příjmů na úrovni 120 miliard korun, říkám to už půl roku," dodala Alena Schillerová.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
"S ohledem na historický vývoj se zdá krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun," soudí ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Citelně vyšší pravděpodobnost má podle něho to, že stát bude hospodařit s deficitem výrazně nad touto úrovní.
"Nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun," dodává Kovanda. Podle něho hrozí, že vláda v důsledku může novelizovat rozpočtový zákon. "Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard," dodává Kovanda.
