Stát už má statistiky o efektivitě trasování. Zatím si je nechává pro sebe

Roušky jdou na odbyt, jak dokazují letní Shakespearovské slavnosti v Ostravě.

Roušky jdou na odbyt, jak dokazují letní Shakespearovské slavnosti v Ostravě. Zdroj: ČTK/Sznapka Petr

Do Česka se vrátily povinné roušky. Nasadili je i zákazníci hypermarketu v pražských Letňanech.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Premiér Andrej Babiš (ANO)
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
6
Fotogalerie

Česko čelí druhé vlně pandemie koronaviru. Rychlý růst nakažených představuje nápor na už tak přetížené hygienické stanice, které především v hlavním městě přestávají stíhat. Vláda proto chystá změny v systému trasování. Mají k tomu pomoci nové statistiky o efektivitě hygienických stanic, po kterých už několik měsíců volají opoziční strany i odborná veřejnost.

Sběru dat a vytvářením statistik o výkonu hygieniků se od začátku srpna věnuje vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. Data mají ukázat, kde jsou slabá místa v systému trasování, jak dlouho lidé čekají na telefonát od hygieny, kde se nepředávají informace a kde to naopak funguje bez problémů. „Čísla připravujeme, zatím je máme pro interní využití a zlepšování procesů,“ řekl deníku E15 Dzurilla. „Brzo je budeme poskytovat i veřejně,“ dodal zmocněnec bez dalších podrobností.

Přístup vlády ke zveřejňování dat, nejen o trasování, opakovaně kritizovala opozice, ale i samosprávy nebo vědci. „Data žádáme už od jara, je to evergreen a v mnoha konkrétnostech data stále chybí,“ postěžovala si před několika dny ve sněmovně šéfka opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pirátům se zase nelíbí, že kabinet dříve odmítl sdílet anonymizovaná data i s vědci.

Na zvyšující se počty nakažených, které přesahují tisíc lidí denně, chce stát kromě posílení stanic reagovat právě i změnou systému trasování. V pondělí by měla vládní rada pro zdravotní rizika projednat možná vylepšení systému. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve hovořil o takzvaném sebetrasování, kdy by lidé při čekání na telefonát od hygieny mohli na webu dopředu vyplnit kontakty na lidi, se kterými se potkali.

Slabé místo je například také u předávání informací mezi hygieniky a praktickými lékaři, kteří také mohou pacienty objednávat na test a rozhodnout o karanténě. „Někdy nám pacienti zavolají, že jim hygienici řekli, aby se obrátili na nás s vystavením karantény a neschopenky. My ale nevíme, od kdy ji máme nařídit a kdy ukončit,“ řekl v neděli v České televizi předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Navíc pokud nakažený odmítne neschopenku, například chce pracovat z domova, jeho lékařem nařízená karanténa se nikde neeviduje a nepropisuje se tak do statistik. Podle Šonky se zde chystají změny.

Hygienické stanice teď volají především po personálním a technickém posílení. Hygienikům pomáhají kolegové z jiných krajů, ale i vojáci a medici. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nabídl i služby policistů. Kromě toho chce Hamáček v pondělí opět protlačit aktivaci Ústředního krizového štábu, což Babiš odmítá.

Jak probíhá trasování.Jak probíhá trasování.|E15