V České republice je druhá vlna koronavirové epidemie. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
Za čtrnáct dnů až tři týdny může podle něj být v nemocnicích stejný počet hospitalizovaných jako na jaře. Pokud by se nákaza šířila tak explozivně jako dosud, nemocnice se mohou dostat na limity kapacity vyhrazených lůžek pro pacienty s nemocí COVID-19. Pokud by se nedělala žádná opatření, na limitní kapacitě by české nemocnice mohly být na konci října, uvedl.
Vyhlášení druhé vlny je podle Prymuly formální záležitost, ale současný stav se za ni už dá považovat. Nyní sledujeme vyšší nárůst potvrzených případů, než byl v první vlně, a mezi aktuálními růsty a těmi na jaře byla prodleva. "Tak jak jsme byli (na jaře) v nejlepší výchozí pozici, dneska si troufám říci, že Španělsko je na tom lépe než my," řekl.
Má podle něj sice vysoké počty nakažených, ale je v sestupné trajektorii, zatímco v ČR míří nahoru. Nezáleží podle něj jen na číslu, ale na trendech. "V trendech jsme téměř nejhorší," řekl.
V současné době je nutné podle něj křivku nákazy zploštit. Pokud by se to za zhruba tři týdny nepovedlo, mohla by se v nemocnicích znovu otevřít i covidová oddělení, řekl dále Prymula. Lidé by se alespoň měsíc měli vyhnout oslavám, aby se rostoucí křivku nakažených podařilo snížit.
Nárůstu nakažených se obává také evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. V pořadu Partie televize CNN Prima News dnes uvedl, že za týden bude v Česku každý den pozitivně testováno až 4000 lidí, za dva týdny bude dokonce deset tisíc nakažených denně.
"S tím žádná epidemilogická opatření už nehnou, tak to prostě bude," řekl Flegr. Smrtnost očekává okolo jednoho procenta. Mezi lidmi jsou podle něj nyní už jiné kmeny viru než před měsícem.
Epidemiolog Jiří Beran ale s Flegrem nesouhlasí. Smrtnost přirovnává k běžnému respiračnímu onemocnění. "Já se nebojím. Smrtnost klesá. V tuto chvíli je kolem 0,2 desetiny procenta," reagoval Beran.
Prymula rovněž uvedl, že kapacita testování na koronavirus by se do 15. října mohla zvýšit zhruba dvojnásobně na 40 tisíc testů denně. Během několika týdnů by se totiž na trh měly dostat nové rychlotesty ze slin, tzv. Lamp-testy, které rozšíří dosavadní škálu. V současné době se v Česku denně provede zhruba 18 500 testů.
Podle počtu potvrzených případů za čtrnáct dní na 100 000 obyvatel je Česká republika třetí nejzasaženější v Evropské unii, horší situace je jen ve Španělsku a Francii. V Česku připadá na sto tisíc obyvatel 94,7 nakažených, ve Francii téměř 144 a ve Španělsku 270,7 nakažených. Na čtvrtém místě je Lucembursko s 94,3 nakaženými na sto tisíc obyvatel. Následuje Chorvatsko, Rumunsko a Malta.
Nárůst potvrzených případů koronaviru navíc zrychlil v České republice i o víkendu. V sobotu přibylo v zemi rekordních 1541 nakažených, což je o téměř sto více než v pátek. Ve volných dnech přitom laboratoře zpravidla testují méně.
V zemi je nyní více než 13 700 nakažených, většinou s mírným průběhem nemoci. S COVID-19 bylo v sobotu hospitalizováno 297 lidí, z toho 69 v těžkém stavu.
Sociální demokracie bude podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) při pondělním jednání vlády opět usilovat o obnovení činnosti Ústředního krizového štábu. Zaoráolek to dnes uvedl v pořadu Partie televize Prima. Důvodem je mimo jiné zvyšující se počet případů nákazy koronavirem.
Obnovení krizového štábu podpořil také předseda poslanců opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. "Přece se nemůžete nechat poručníkovat a nechat řídit tuhle zemi jedním bláznivým chlapem, který rozhoduje podle toho, jak mu řekne Mára Prchal, anebo jeho kartářka či astroložka," uvedl.
Naopak Prymula má opačný názor. Situaci s nákazou v České republice by v současnosti měl řešit zdravotnický segment, pokud bude fungovat, není potřeba Ústřední krizový štáb, prohlásil.
Zaorálek odmítl, že by vláda nepracovala nebo se řídila nevyzpytatelně. Uznal ale, že krajské hygienické stanice se měly lépe během léta připravit na chytrou karanténu a na trasování, čili rychlé odhalování kontaktů nakažených. Odpovědnost za to je na ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), uvedl.
Za chybu označil Zaorálek také to, že vláda v srpnu neprosadila obnovení povinnosti nosit roušky. "Nemá cenu to zapírat. Vláda mohla být tvrdší, rezolutnější. Je chyba, že nám to ujelo," řekl ministr.
Kalousek podotkl, že politickou odpovědnost na sebe vzal především premiér a měl by ji vyvodit. "Tady musí zasedat krizový štáb, který musí již připravené scénáře, které měly být připravené pro různé modely vývoje epidemie, začít aplikovat. Obávám se, že ty scénáře připravené nejsou, protože vláda nedělala nic," uvedl Kalousek.
