Silná turistická sezona přeje letos v létě nejen klasickým hoteliérům, ale zejména v Praze i konkurenčním poskytovatelům krátkodobého ubytování. Právě na ně by měl dopadnout nový návrh novely zákona o cestovním ruchu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který zavádí povinnost pronajímatelů se přihlásit do nového registru. Stát tak má mít možnost lépe kontrolovat, kdo byty pronajímá a zda odvádí potřebné daně a poplatky.
Toho samého lze přitom dosáhnout i stávajícími zákony. Už Bartošova předchůdkyně Klára Dostálová (ANO) před několika lety prosadila povinnost ubytovacích platforem sdílet s živnostenskými úřady informace o ubytovatelích. „V praxi se však toto opatření ukázalo jako neúčinné, neboť platformy i přes své předchozí sliby odmítají informace předávat a raději riskují uložení správního trestu,“ přiznává ministerstvo s tím, že ani pokuty nelze efektivně vymáhat, jelikož platformy jako Airbnb nebo Booking.com mají sídla v zahraničí. Firmy v České republice nemají ani žádný majetek, na který by šlo uvalit exekuci.
Rezort tak připravil na základě evropské směrnice novou regulaci, která povinnost přesouvá na samotné podnikatele v oblasti krátkodobého ubytování, kteří budou muset sebe samé i své pronajímané byty od roku 2025 registrovat. „Po registraci bude těmto jednotkám vydáno registrační číslo. To bude muset být uvedeno u každé nabídky zveřejněné na internetové platformě,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Hešíková s tím, že platformy budou mít povinnost sdílet se státem informace o fungování registračních čísel. Stát bude mít možnost v případě nutnosti registraci pozastavit nebo zrušit.
Nový registr bude součástí chystaného portálu eTurista, který má do budoucna umožnit vyřízení všech povinností a poplatků spojených s cestovním ruchem na jednom místě – a to i klasickým hotelům, ubytovnám a dalším zařízením. Vybudování a pětiletý provoz systému vyjde na 92,3 milionu korun.
Ministerstvo novou povinnost hájí tím, že nelze nadále tolerovat situaci, kdy se v zemi pohybují nenahlášení cizinci, což ztěžovalo například trasování nemocných turistů během pandemie covidu. Stát a obce také podle rezortu přicházely o desítky milionů korun ročně kvůli nezaplaceným městským poplatkům a daním. Na krátkodobé ubytovatele si dlouhodobě stěžují klasičtí hoteliéři, kteří je považují za nekalou konkurenci.
Státu se dosud nedařilo najít spolehlivý způsob, jak služby typu Airbnb ukočírovat. Pražský magistrát neúspěšně bojoval o nové pravomoce pro obce, aby mohly radnice zasáhnout v případě opakovaného hluku nebo nepořádku v některých bytových domech. Část pravidel nyní určují soudy, které rozhodly například o tom, že společenství vlastníků jednotek nesmějí stanovami omezovat využívání některého z bytů ke krátkodobým pronájmům.
Praha má z evropských metropolí stále jedny z nejbenevolentnějších pravidel pro fungování krátkodobého ubytování. Jiná evropská města omezují například počet ubytovaných osob nebo počet nocí v roce, po které lze soukromé byty pronajímat. Na to si v březnu postěžovalo Airbnb, které jinak s nařízením o registraci ubytovatelů údajně souhlasí. „Nadále vyzýváme Evropskou unii, aby se během dalších jednání zaměřila na nepřiměřeně restriktivní místní pravidla, která podkopávají princip jednotného trhu a brání mnoha běžným Evropanům sdílet své domovy,“ uvedla manažerka firmy Georgina Browesová. Airbnb se brání stížnostem na hluk tím, že podle svých slov zakázalo pořádání večírků v pronajímaných bytech.
Spolehlivé statistiky o využívání Airbnb a podobných služeb neexistují, z odhadů různých platforem je ovšem patrné, že obliba krátkodobého ubytování začala v Praze mírně klesat už před pandemií. Během covidových let zájem klesl na minimum, i kvůli zavřeným hranicím a omezením letecké dopravy, a mnoho bytů se tak dostalo na trh s dlouhodobým nájemním bydlením. Nyní zájem turistů opět stoupá.
