Celkové výdaje na platy učitelů, policistů vojáků a dalších státních zaměstnanců včetně úředníků budou letos balancovat těsně pod hranicí čtvrt bilionu korun. Přestože ji zřejmě nepřekonají, jak předpokládal původní návrh státního rozpočtu minulé vlády, meziročně vzrostou o sedm miliard. Každý ze statisícového kolosu pracovníků si v průměru polepší o 450 korun, některé profese o 700 korun. Vyplývá to z aktuální vládní předlohy, kterou má deník E15 k dispozici.
Ve finančním plánu jsou škrty ve státním aparátu vyčísleny na 8,8 miliardy korun. „I tak ale objem platů pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebovaný objem platů z loňského roku, bude to nárůst o deset, možná o 12 miliard korun oproti roku 2021,“ řekl po schválení rozpočtu kabinetem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zatímco ve stávající verzi rozpočtu, o níž má tento týden začít jednat Poslanecká sněmovna, je na platy vyčleněno 245,6 miliardy korun, vláda Andreje Babiše kalkulovala s 254,4 miliardy. Rozdíl je také v počtu nových lidí, kteří mají nastoupit. Místo přibližně sedmi tisíc jich bude o necelých 350 méně. Zdaleka nejvíce se chystá nabírat rezort školství, kde vzniká téměř 4900 nových pozic. Vyžádá si to 2,6 miliardy korun.
Někteří analytici poukazují na skutečnost, že stát už řadu let po sobě přijímá tisíce nových učitelů ročně, avšak kvalita vzdělávací soustavy je stále neupokojivá. Ministerstvo školství a někteří poslanci naopak poukazují na početnější populační ročníky nebo na systém půlených tříd, který s sebou přinesl větší personální nároky. Přibyli i asistenti učitelů.
Předchozí vláda rovněž chystala štědřejší přilepšení pracovníkům státního a veřejného sektoru, všem měly vzrůst platy v průměru o 1400 korun hrubého měsíčně. Nově to bude o 450 korun.
Výjimkou je dvouprocentní zvýšení tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství nebo zvýšení platů vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 700 korun. O stejnou částku od ledna vzrostly i platy sociálních pracovníků a zdravotních sester od první do sedmé platové třídy.
Opozice škrty kritizuje. „Ať to udělají jakkoli, doplatí na to lidé. A to je to, co pětikoalice deklarovala, že neudělá,“ argumentuje exministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Českomoravská konfederace odborových svazů nabádá kabinet Petra Fialy k promyšlenějším krokům. „Pokud chtějí propouštět, ať zruší agendy, které vykonává stát. To je fér. Ale snižovat tam, kde už teď jsou podstavy, nebo redukcí ohrozit bezpečnost je docela vážné,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministři už dříve řekli, že důkladnou revizi státní správy provedou až při sestavování rozpočtu na příští rok. Ve čtyřletém funkčním období chtějí řadu agend a výkonů digitalizovat, což má vést ke zrušení 13 procent úřednických postů.
Stanjura snížil schodek letošního plánu státních financí o 97 miliard korun na 280 miliard. Úspory dosáhly 77 miliard, zbývajících 20 miliard očekává ministr z vyšších daňových výnosů. Mezi údajnými škrty jsou však účetní přesuny za tři desítky miliard, které faktickými úsporami nejsou. Stát tyto peníze vezme například zdravotnictví, získal je také odložením některých investic.
