Státní rozpočet v rukou Schillerové láme historické rekordy | E15.cz

Státní rozpočet pod rukama Schillerové láme historické rekordy

Pavel Otto

Pavel Otto

Vstoupit do diskuze
0

Mezi pár českých ministrů financí, o nichž se budou učit studenti ekonomie, se zcela jistě zařadí Alena Schillerová (ANO). Není přitom tak respektovaným odborníkem na sestavování státního rozpočtu, jako byl Eduard Janota (nestraník), a nepyšní se prestižní cenou časopisu GlobalMarkets jako Miroslav Kalousek (TOP 09) s Andrejem Babišem (ANO). O Schillerové se nebude přednášet ani proto, že přede dvěma lety dokázala hospodařit mírně přebytkově, jak se od vzniku České republiky povedlo jen jednou Babišovi a v devadesátých letech opakovaně Ivanu Kočárníkovi (ODS).

Letos schváleným půlbilionovým schodkem současná šéfka státní pokladny suverénně překonala dosavadní rekordy. Tedy i ten Kalouskův dosažený za světové finanční krize. Tehdy byl rozdíl mezi příjmy a výdaji necelých dvě stě miliard, za letošek se očekává dvojnásobně objemnější saldo.

Závod však nekončí, Schillerová si zřejmě zdvihne laťku ještě výš. Analytici odhadují, že k už schválenému deficitu na příští rok ve výši 320 miliard bude třeba připočítat 100 až 150 miliard. Na dalším extrémním manku se nepodepíše jen koronkrize, ale i daňový balíček, který zvýší mzdy čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Prosazuje ho ANO s opoziční ODS a SPD. Na podzim se navíc uskuteční klání o Poslaneckou sněmovnu. Lze předpokládat, že uplácení voličů rozjedou vládní strany naplno.

Špatná lednová čísla

Vraťme se však o dvanáct měsíců zpět. Přestože pandemie byla teprve za dveřmi, státnímu rozpočtu už stoupala teplota. Za loňský rok skončil v minusu 28,5 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek za předchozí čtyři roky. Kontrastovalo to se stále slušným růstem Česka, které mělo nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.

„Udrželi jsme na uzdě nejen schodek, který byl schválený na 40 miliard, ale i státní dluh. V roce 2019 jsme ho v poměru k HDP stlačili pod třicet procent, a to na nejnižší hodnoty od roku 2009. Od roku 2014 jsme zadlužení snížili už o 12 procentních bodů,“ hájila začátkem ledna hospodaření vlády Schillerová.

Důvodem propadu bylo to, že stát nevybral na daních tolik, kolik si naplánoval. Příjmy šly dolů o 11 miliard, což signalizovalo zpomalování ekonomiky. „Pod čtyřicetimiliardovým deficitem skončil rozpočet pomocí účetních triků.

Vláda využila téměř dvacet miliard z takzvaného privatizačního účtu a také přebytek důchodového systému,“ kritizoval vládu spolu s dalšími opozičními politiky místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Hra se stamiliardami

Skluz pokračoval dál. Za leden se rozpočet poprvé od roku 2003 ocitl v osmimiliardovém schodku, v únoru už chybělo 27 miliard. To se naposledy stalo v roce 1993. Od března se pak plán řítil z kopce nekontrolovatelnou rychlostí.

Místo šlapání na brzdu slíbila vláda podnikům podporu za 1,2 bilionu korun. Ministryně Schillerová přestala hovořit o jednotkách miliard, přešla o tři řády výše. 

Mezi březnem a červencem kabinet třikrát požádal poslance o zvýšení čtyřicetimiliardového deficitu, s nímž původně kalkuloval i pro letošek. Nejprve na dvě stě miliard, následně na tři sta a ve finále na půl bilionu. Za necelé čtyři měsíce padly na domácím rozpočtovém hřišti tři rekordy.

„Při jedné z debat u prezidenta v Lánech mluvila Schillerová o 350 až 400 miliardách. Bylo jí ale řečeno, že prostou trojčlenkou vychází 450 miliard. Po jednání pak řekla, že předloží půlbilionový schodek. Zdálo se, že střílí od boku,“ popsal deníku E15 schůzku nejmenovaný ministr. Mimochodem, čtyřsetpadesátimiliardový deficit žádala i KSČM, která toleruje menšinovou koalici ANO a sociální demokracie. V té době ještě ministryně navrhovala desetiprocentní provozní úspory ve státní správě. Na podzim nakonec škrtla pouhou jednu miliardu.

Síla velkých investic

Půlbilionová suma rovnající se desetině českého hrubého domácího produktu posune zadluženost země ze třiceti ke čtyřiceti procentům HDP. Pokud bude deficit i napřesrok podobný, Česko se přiblíží padesátiprocentní hranici. Šéfka státní pokladny, premiér Babiš nebo vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) to zdůvodňují nutností proinvestovat se z krize.

Někteří odborníci však nařkli Schillerovou ze selhání. „Jako jediná je schopna neomezené zadlužování země zarazit. Půlbilionový schodek přesahuje oficiální odhady letošního propadu české ekonomiky,“ varoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Je to šíleně velké číslo. Obávám se, že jdeme ode zdi ke zdi. Zatímco při minulé krizi v roce 2009 vláda svými úspornými opatřeními ekonomiku zaškrtila, nynější kabinet naopak rozdává všem,“ míní Štěpán Křeček z BH Securities.

Ministryně financí tvrdila, že pomocí vysokého deficitu vytvoří v rozpočtové rezervě polštář 137 miliard korun. „Chceme masivně investovat,“ odrážela kritiku. Pod tlakem opozice, která se ptala, na co přesně kabinet bianko šek potřebuje, předložil premiér dvoustránkový seznam projektů.

Bylo tam například dvacet miliard pro Státní fond dopravní infrastruktury, tucet miliard na program Antivirus na podporu zaměstnanosti, deset miliard pro veřejný sektor a devět miliard pro kraje na sociální služby a opravy silnic. Sedm miliard mělo být vynaloženo na boj s kůrovcem, dvě miliardy na sucho.

Čísla se rozcházejí

I kdyby nakonec schodek nedosáhl půlbilionového stropu a byl o sto miliard nižší, stále není jasné, kde všechny peníze skončily. Rezort financí ke konci listopadu zveřejnil inventuru, podle níž 150 miliard šlo na přímou pomoc firmám a domácnostem, 57 miliard stála podpora úvěrů v programech COVID a 34 miliard tvoří odložené zálohy daní podnikům a živnostníkům. Do veřejného zdravotního pojištění pak vláda zvýšením plateb za státní pojištěnce nalila další více než tři desítky miliard.

Hospodářské komoře však vycházejí jiné údaje. „Plánovaný půlbilionový schodek za celý rok je ministry prezentován jako pomoc soukromému sektoru. Ke konci listopadu ale kompenzace dosáhly sto miliard,“ uvádí prezident komory Vladimír Dlouhý.

Analytici soudí, že problémem není ani tak samotný deficit, který podle nich může stimulovat ekonomiku. „Potřebujeme střednědobý plán konsolidace. Jednoduše řečeno, dnes utrácet a zachraňovat, zítra šetřit a splácet dluhy,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Ostatně sama ministryně Schillerová na začátku roku říkala, že veřejné finance jsou udržitelné do konce dekády, a zdůrazňovala nutnost reformy penzijního systému. Nezbytné patrně budou i strukturální změny ve zdravotnictví.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.