Tempo zadlužování Česka zrychluje. Po ročním odkladu má vláda přibrzdit o desítky miliard

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

V rozpočtové jízdě zahájené covidovými opatřeními vlády Andreje Babiše pokračuje i kabinet Petra Fialy. Tlumí dopady energetické krize na domácnosti a malé i velké firmy. Zatímco dříve rostly schodky státních financí „jen“ o desítky miliard korun ročně, v posledních třech letech nebezpečně zrychlily a mohly by se vymknout kontrole. Jsou to především důchody a plošná opatření pro všechny domácnosti bez ohledu na výši jejich příjmů, které zvyšují deficity o stamiliardy.

Fialova vláda přitom před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny slibovala, že s politikou rozhazování peněz, ve světě známou jako „helicopter money“, skoncuje. Dodržet závazek se chystá až v návrhu státního rozpočtu na rok 2024. Shoda koaličních stran na razantnějších opatřeních ve výdajích i příjmech, jež chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit v prvním čtvrtletí, však zatím chybí.

Pro letošek kabinet po novelizaci rozpočtu naplánoval schodek 375 miliard korun, na příští rok 295 miliard. Horší výsledek by nepřekvapil, protože inkaso z takzvané windfall tax a také z odvodu z elektřiny v celkové odhadované výši 125 miliard korun může zůstat za očekáváním. Další neznámou je možné opakování mimořádných valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci. To by si podle Národní rozpočtové rady vyžádalo dodatečné výdaje okolo dvaceti miliard.

„Chtěl bych, aby se silněji povedla konsolidace veřejných financí a snižování schodku státního rozpočtu. Oproti návrhu připraveného předchozí vládou jsme deficit snížili, na rok 2023 jsme připravili rozpočet se schodkem pod tři sta miliard. Ale v dalším roce bychom chtěli být ve snižování schodku razantnější,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Cílem je přijmout ve výdajích a příjmech opatření za 70 miliard, o něž by deficit rozpočtu na rok 2024 klesl.

Daně vyšší nebudou

Občanští demokraté jako nejsilnější vládní strana odmítají zvyšovat přímé daně a celkové daňové zatížení. „Prostor na úpravy daňového mixu ale máme,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 Stanjura. Hodlá zároveň přibrzdit prudké tempo růstu penzí nastartované vysokou inflací. Na revizi důchodového systému se Stanjura shoduje s KDU-ČSL a TOP 09.

Lidovci by však vyslyšeli některá razantnější doporučení Národní ekonomické rady vlády. „Musíme se vrátit i ke zvyšování daní, které mohou přinést do rozpočtu stabilitu z dlouhodobého hlediska. Za KDU-ČSL říkám, abychom se vrátili k progresivnímu zdanění fyzických osob. Musí platit princip solidarity, který funguje v mnoha západních zemích,“ míní předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Větší shoda v koalici je na zrušení, nebo alespoň omezení některých státních příspěvků a daňových výjimek. Mezi nejdiskutovanější patří odpočty úroků z hypoték, osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a investiční pobídky. Stanjura nejčastěji zmiňuje státní podporu stavebního spoření, která ročně spolkne přes čtyři miliardy korun.

Národní rozpočtová rada ve svém prosincovém stanovisku přivítala otevření debaty o zmenšení strukturálního deficitu státního rozpočtu pomocí opatření na výdajové i příjmové straně. Podle rady je třeba přijmout konsolidační strategii už na roky 2024 a 2025.

„Pokud se nezmění tři hlavní pilíře státních výdajů, jimiž jsou důchody, zdravotnictví a školství, nelze strukturální deficit vyřešit pouze omezením výdajů a bude nutné přistoupit i ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů,“ uvedla rada. Současný střednědobý výhled ministerstva financí, který počítá se strukturálním deficitem kolem tří procent HDP, nepovažuje za udržitelný.