„Zaměstnavatelé říkají, že chtějí flexibilitu, ale tato flexibilita má poměrně konkrétní a vysokou cenu v oblasti životní úrovně,“ řekl Středula.
Zaměstnavatelé se podle Středuly také více než dříve brání zvyšování mezd. „Kdybychom měli posuzovat krizi v České republice podle výsledků kolektivního vyjednávání a toho, co nám říkají zaměstnavatelé během tohoto vyjednávání, tak mám pocit, že ta krize je daleko hlubší, než ta, která byla v roce 2008 a 2009,“ řekl Středula. Argumentace zaměstnavatelů, že na mzdách přidat nemohou, že na to nemají, jsou podle něj častější než kdykoliv v minulosti.
Do počátku února se OS Kovo vůbec nepodařilo během kolektivního vyjednávání dojednat růst mezd ve 21 procentech případů. „Ten hlavní důvod je obava z krize, příprava na to, že může být ještě hůře, že firma nemá zakázky,“ řekl Středula. Situace je podle něj velmi vážná i přesto, že podniky v mnoha případech prezentují médiím svou situaci pozitivně v obavě, aby banky do firem neomezily přísun peněz.
Mnoho majitelů se navíc snaží vyvádět peníze z výrobní společnosti do dceřiných firem, které pak na rozdíl od mateřského podniku mají vysoké zisky, uvedl Středula.
V 67 procentech případů se podařilo dojednat nárůst mezd do 3,5 procenta, což je odbory předpokládaná výše inflace v tomto roce. „Dochází tak ke stabilizaci výdělků,“ řekl Středula. Ve 23 procentech mají platy podle vyjednaných dohod stoupnut o víc než 3,5 procenta. V jednom případě se dojednal nárůst mezd o 11 procent.
V 15 procentech kolektivních smluv se podařilo sjednat takzvané sociální plány, do kterých patří například vyšší odstupné, než je to dané zákonem, či další vzdělávání zaměstnanců v případě restrukturalizace podniku.