Trvalý pracovní poměr? Dnes už spíše rarita, tvrdí odbory

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Richard Rames, E15

Mezi nově uzavíranými pracovními smlouvami převažují v 80 procentech firem ty, které jsou uzavírány na dobu určitou. Trvalé pracovní poměry tak ustupují. Lidem to přitom působí problémy, mají nižší mzdy než u úvazků na dobu neurčitou, řekl šéf Odborového svazu Kovo Josef Středula. Od ledna je po změně zákoníku práce možné úvazky na dobu určitou uzavřít třikrát za sebou až na dobu tří let.

„Zaměstnavatelé říkají, že chtějí flexibilitu, ale tato flexibilita má poměrně konkrétní a vysokou cenu v oblasti životní úrovně,“ řekl Středula.

Zaměstnavatelé se podle Středuly také více než dříve brání zvyšování mezd. „Kdybychom měli posuzovat krizi v České republice podle výsledků kolektivního vyjednávání a toho, co nám říkají zaměstnavatelé během tohoto vyjednávání, tak mám pocit, že ta krize je daleko hlubší, než ta, která byla v roce 2008 a 2009,“ řekl Středula. Argumentace zaměstnavatelů, že na mzdách přidat nemohou, že na to nemají, jsou podle něj častější než kdykoliv v minulosti.

Do počátku února se OS Kovo vůbec nepodařilo během kolektivního vyjednávání dojednat růst mezd ve 21 procentech případů. „Ten hlavní důvod je obava z krize, příprava na to, že může být ještě hůře, že firma nemá zakázky,“ řekl Středula. Situace je podle něj velmi vážná i přesto, že podniky v mnoha případech prezentují médiím svou situaci pozitivně v obavě, aby banky do firem neomezily přísun peněz.

Mnoho majitelů se navíc snaží vyvádět peníze z výrobní společnosti do dceřiných firem, které pak na rozdíl od mateřského podniku mají vysoké zisky, uvedl Středula.

V 67 procentech případů se podařilo dojednat nárůst mezd do 3,5 procenta, což je odbory předpokládaná výše inflace v tomto roce. „Dochází tak ke stabilizaci výdělků,“ řekl Středula. Ve 23 procentech mají platy podle vyjednaných dohod stoupnut o víc než 3,5 procenta. V jednom případě se dojednal nárůst mezd o 11 procent.

V 15 procentech kolektivních smluv se podařilo sjednat takzvané sociální plány, do kterých patří například vyšší odstupné, než je to dané zákonem, či další vzdělávání zaměstnanců v případě restrukturalizace podniku.