Uprchlíci při zprostředkování práce snadno naletí, varují profesionálové trhu práce

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Brn

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Brn Zdroj: ČTK

Nízké sazby, velký počet odpracovaných hodin bez příplatků za přesčasy nebo stržení celé výplaty. I tomu musejí čelit někteří agenturní pracovníci z Ukrajiny. Aby stát přibývání případů zneužití uprchlíků zabránil, navrhuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula úplný zákaz zprostředkování zaměstnání cizinců z třetích zemí. Tento návrh označila šéfka personální agentury Manpower Jaroslava Rezlerová za „laciný populismus“, který zbytečné hází všechny zprostředkovatelé do jednoho pytle. 

V případech zneužívání zahraničních pracovníků jsou podle velkých agentur typu Manpower na vině subdovatelské firmy, které společnostem zajišťují levnou pracovní sílu za cenu nekalých praktik. Takoví subdodavaelé na rozdíl od řádných agentur často nemají licenci na agenturní zaměstnávání, a neřídí se tedy právními požadavky.

„Zákazník si najme subdodavatelskou firmu pro dodání pracovníků na nějakou jednorázovou službu, jako třeba přípravu stavby, odvoz stavební sutě, zajištění logistického nebo výrobního procesu,“ popisuje základní schéma šéfka personální agentury Manpower Jaroslava Rezlerová. Dodává, že některé z těchto druhů outsourcingu zákon klasifikuje jako zastřené agenturní zaměstnávání, které je v současnosti nelegální.

Středulův návrh by podle šéfky agentury Top People Michaely Macharikové měl mířit hlavně na menší outsourcingové agentury, jež propůjčují firmám vlastní zaměstnance. „Zatímco velcí hráči si nemohou dovolit kazit své dobré jméno nekalými praktikami, a navíc to díky majoritnímu podílu na trhu nemají zapotřebí, menší agentury se snaží dostat k velkým klientům právě skrze nabídku levné pracovní síly,“ konstatuje.

Zprostředkovatelské firmy využívají podle šéfky agentury Hofmann Gabriely Hrbáčkové celou řadu nástrojů pro dosažení co nejnižší ceny pracovní síly. „Ve velké míře zde funguje švarcsystém, výplaty v hotovosti s minimální sazbou na výplatní pásce, tedy bez správného odvádění sociálního a zdravotního pojištění. A bohužel někteří zaměstnavatelé toho využívají – jedná se mnohdy o miliony korun měsíčně, které tím šetří,“ shrnuje používané praktiky.

Přesčasy za 55 korun

Nejrozšířenější z nelegálních praktik je falšování docházky, kdy se uvádí nižší počet odpracovaných hodin, než tomu ve skutečnosti je. „Nejde přitom jen o Ukrajince, je to běžná dlouhodobá praktika mnoha agentur. Pracovníci agentur mají běžně měsíčně odpracováno i 280 hodin, pracují 10 až 12 hodin šest dní v týdnu, a to za jednotnou hodinovou sazbu,“ konstatuje Machariková.

Na rozdíl od mnoha místních pracovníků Ukrajinci možnost přesčasů vítají. „Nemají zde rodiny, přátele ani koníčky. Navíc mají velmi odlišné pracovní návyky a jsou v podstatě zvyklí na tento typ ‚ilegální‘ práce z Ukrajiny. Tam takový způsob za ilegální není považován,“ vysvětluje.

Podobou zkušenost má i zakladatel spolku Cizinec není otrok Yaroslav Chepa. „Ukrajinci jsou hodně pracovitý národ a přesčasy jim skutečně nevadí. Navíc řada pracovníků, kteří do Česka přijíždějí jen na tři měsíce, se ze svého krátkého pobytu snaží vyždímat maximum,“ potvrzuje. „Mám informace o jednom státním objektu, kde ukrajinské ženy dodnes pracují za 55 korun na hodinu. Na mou otázku, jak zvládnou přežít za tuto mzdu, odpovídají, že mají 400 hodin měsíčně,“ uvádí hrozivý příklad Chepa, jehož spolek poskytuje ukrajinským pracovníkům bezplatné právní poradenství.

Nesmyslné pokuty a stržení poslední výplaty

Nejčastější problém spočívá v tom, že za přesčasy nedostávají cizinci žádné příplatky. „Mají stejnou hodinovou sazbu bez ohledu na to, zda se jedná o přesčasy, víkendy nebo svátky, aniž by věděli, že by za to měli získat doplatky, a právě toho využívají některé pracovní agentury,“ konstatuje šéfka Top People. Za hlavní zdroj problémů označuje Chepa neznalost českých zákonů a také systém založený na krátkodobých tříměsíčních pracovních pobytech střídaných pobyty na Ukrajině.

Další rozšířenou praktikou je podle Chepy ukládání pokut nebo dokonce stržení poslední výplaty. „Agentury často vymýšlejí nesmyslné pokuty, aby snížily náklady na pracovníky, protože se domluvily se stavební nebo výrobní firmou na hodně nízké ceně. Aby z toho něco měly, potřebují ji srazit ještě víc dolů,“ vysvětluje Chepa.

Řada zprostředkovatelů navíc zneužívá toho, že se poslední výplata pracovníkům vyplácí už v době, kdy jsou zpátky na Ukrajině. „Některé agentury je pak jednoduše nezaplatí, a pokud se lidé rozhodnou obrátit na právníky, vyjde je to na vyšší částku než samotná měsíční mzda. Navíc soudní řízení v Česku může trvat roky,“ uzavírá.

Klesnou mzdy i Čechům?

Navzdory výrokům představitelů některých odvětví nepotvrzují pracovní agentury, že by klesala celková platová hladina. „V žádném případě toto na trhu nezaznamenáváme. Z našeho průzkumu vyplynulo, že 88 procent personalistů neočekává, že by se díky ochotě ukrajinských uprchlíků pracovat za nižší mzdy snižovaly i nabízené výplaty pro české pracovníky,“ konstatuje Hrbáčková.

České firmy podle ní předpokládají, že jim příliv uprchlíků pomůže zaplnit otevřená místa, ale zároveň počítají s tím, že jim budou nabízet srovnatelné podmínky, jaké mají kmenoví zaměstnanci. „Opět je třeba se zaměřit na již zmíněné outsourcingové agentury, které se nemusejí řídit platy kmenových zaměstnanců a mohou této situace opravdu zneužít,“ upozorňuje.

Souvislost mezi počtem cizinců na trhu práce a hladinou mezd nezaznamenala ani personální agentura Randstad. „Vycházíme-li z našich zkušeností, masivní příliv Ukrajinců na tuzemský pracovní trh by celkovou platovou rovinu v Česku neměl nijak ovlivnit. U žádné aktuálně poptávané pracovní pozice jsme dosud nezaznamenali, že by některá firma nabízela Ukrajincům odlišné platové podmínky než Čechům,“ konstatuje mluvčí Petr Douda.

Je potřeba osvěta 

Státní úřad inspekce práce zatím žádné prokázané případy podvodného jednání neeviduje. „Nepochybně i z toho důvodu, že zapojení uprchlíků na český trh práce je v počáteční fázi,“ konstatuje mluvčí úřadu Richard Kolibač a připouští, že obdobné případy mohou nastat, či dokonce nastanou. V reakci na příchod velkého množství uprchlíků už spustil Úřad informační kampaň zaměřenou na poskytování praktických informací o právech v zaměstnání s cílem eliminovat riziko možného pracovního vykořisťování ze strany nekorektních zaměstnavatelů a neseriózních agentur práce.

„V současnosti je důležité upozornit uprchlíky na situace, kterým se mají vyhnout. Kontroly jejich pracovních podmínek přijdou na řadu až poté, tedy po uzavření pracovního poměru a nástupu do zaměstnání. Samotné kontroly zaměstnavatelů budou probíhat následně ve spolupráci s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR, které mají aktualizovanou evidenci zaměstnavatelů pracovníků ze zahraničí na českém pracovním trhu,“ dodává mluvčí.