Valorizace plateb za státní pojištěnce se prodraží. Inflace neklesla tolik, kolik vláda čekala

Platby za státní pojištěnce se budou od příštího roku zvyšovat automaticky podobně jako důchody.

Platby za státní pojištěnce se budou od příštího roku zvyšovat automaticky podobně jako důchody. Zdroj: ČTK

Miffek Thuong Ly

Na zdravotní pojištění dětí, důchodců, rodičů na rodičovské či nezaměstnaných si bude muset stát v příštím roce připravit více peněz, než původně očekával. Od příštího roku se platby za státní pojištěnce začnou valorizovat podle inflace a růstu reálných mezd a podle ministerstva financí překonají měsíční platby za jednoho pojištěnce hranici dvou tisíc korun. To znamená zvýšení celkových výdajů až o 13 miliard korun.

„Vyměřovací základ platby za státní pojištěnce se od 1. ledna 2024 zvýší o 9,7 procenta, což odpovídá zvýšení na 2085 korun za jednoho pojištěnce,“ uvedl Petr Habáň z tiskového oddělení rezortu. Letos je platba stanovená pevně na 1900 korun. Při schvalování zákona o valorizaci v minulém roce stát původně očekával, že platba pro příští rok nepřesáhne hranici dvou tisíc korun. „Hlavním důvodem zvýšení vyměřovacího základu pro příští rok je vysoká míra inflace v dosavadním průběhu roku,“ vysvětlil mluvčí.

Rezort nechce odhadovat, jaký dopad to bude mít na státní rozpočet s ohledem na neznámý počet státních pojištěnců v příštím roce. V České republice je nicméně v současné době zhruba šest milionů státních pojištěnců a zdravotní pojišťovny odhadují, že se jejich počet nebude v příštím roce výrazně měnit. Celkové výdaje za jejich zdravotní pojištění mají letos dosáhnout kolem 140 miliard korun. V příštím roce by tyto výdaje mohly stoupnout až o třináct miliard korun, což je dvakrát více, než vláda původně předpokládala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při přípravě rozpočtu na příští rok zvažoval, že se valorizace plateb za státní pojištěnce ještě odloží a spustí až v roce 2025. Proti tomu protestoval jak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), tak zdravotnické odbory. Valorizace podle nich umožňuje zdravotním pojišťovnám lépe plánovat své příjmy a výdaje, kdežto v minulosti musely každý rok u vlády lobbovat za navýšení příspěvku.

Platby za státní pojištěnce tvoří zhruba třetinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, kam z větší části přispívají pracující zaměstnanci a podnikatelé. Svaz zdravotních pojišťoven opakovaně upozorňuje, že náklady pojišťoven i státu budou stoupat s pokračujícím stárnutím populace a zvyšujícím se podílem seniorů. Náklady letos převyšují příjmy, pojišťovny se chystají deficit vyrovnat ze zůstatků ve svých fondech.

„Je stěžejní si uvědomit, že průměrné roční náklady na zdravotní péči jsou u šedesátníků trojnásobné a u sedmdesátníků čtyřnásobné ve srovnání s průměrem populace. S prodlužováním doby dožití a kvalitnější péčí tyto poměry nejspíš ještě porostou,“ upozornil Ladislav Friedrich, prezident svazu, který sdružuje šest menších pojišťoven. Stanjura zmínil, že se stárnoucí populací by se měl systém státních pojištěnců reformovat a růst plateb například zpomalit.