Vysoké učení technické píše budoucnost české medicíny. Vědci z fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií začali pracovat na projektech, které mají pomoci urychlit hojení povrchových zranění, nebo na speciálních implantátech, které budou v těle člověka uvolňovat léčiva přímo tam, kde bude potřeba. To vše díky 3D biotisku.
Ten znamená pro medicínu skok. Zatímco ve světě vzniká trend tisku celých orgánů, Česko se začíná specializovat na umělé tkáně nebo části orgánů. Speciální materiál založený na želatině s přídavkem celulózy umožňuje například vytvořit umělou cévu, která simuluje vlastnosti opravdové cévy. Stěny se pak dají osadit živými buňkami a využít ke zkoumání. Systém se dá i napojit na laboratorní průtokový mechanismus. Vědci pak poznají, jak buňky osazené v cévě reagují třeba na léčiva.
Další projekty už nejsou v Brně zaměřeny jen na výzkum, ale i na praktické využití. Speciální povrchová vrstva s využitím nanotechnologií má při svém postupném rozkladu třeba umožnit uvolňování antibiotik a posléze vybraného druhu léčiva. Využití najde třeba na kostních nebo dentálních implantátech, takže pacienti nebudu mít potíže se záněty.
Podobnou funkci pak mají mít vytištěné implantáty určené přímo pro vložení do těla pacienta k místu zranění. Využít by se ale princip podle vědců mohl i při povrchových zraněních. „Byla by to samostatná léčivá záplata, která by pomohla například k léčbě povrchových zranění. K její tvorbě můžeme využít biodegradabilní materiál s léčivy, nebo přímo s živými buňkami,“ popisuje Vratislav Čmiel z Ústavu biomedicínského inženýrství z fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, který speciální tým vede.
Nové medicínské postupy čeká nyní série testování. Vědci už navazují kontakt s kolegy z klinické sféry, k uvedení do praxe zbývají podle Vratislava Čmiela jednotky let. Pro běžné uvedení do praxe bude ale také potřeba podpis smlouvy s některou z firem, které by náplasti či implantáty uměly vyrábět sériově.
I když je ale nyní výzkum na začátku, má v laboratorním prostředí slibné výsledky. Koneckonců navazuje na předchozí základní výzkum a ambicí vědců z Brna je spojit se i s dalšími kolegy z dalších oborů.
Biotisk je ve světě brán jako budoucnost medicíny. Jiné postupy, než využívají v Brně, vedou například k tisknutí nových orgánů. Poprvé mimo klinickou studii se letos ve Francii vyrobilo a komerčně prodalo umělé srdce. To bylo poté voperováno pacientovi v italské Neapoli, který čeká na transplantaci živého srdce. Účelem tohoto umělého srdce je poskytnout pacientovi čas, než se najde vhodný dárce. Během klinické studie orgán v roce 2017 použil i pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). V listopadu 2019 výsledky studie prvních jedenácti pacientů s tímto umělým srdcem ukázaly, že 73 procent z nich přežilo půl roku s umělým srdcem, anebo se do šesti měsíců dočkalo vhodného dárce.
