Vláda projedná snížení počtu státních zaměstnanců. Jurečka tím chce vyrovnat růst jejich platů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Vláda bude jednat o snížení počtu státních zaměstnanců. Klesnout by měl už od ledna příštího roku. Před jednáním kabinetu to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podmínkou pro seškrtání postů je podle něj postup digitalizace.

Lídři koaličních stran se v úterý večer dohodli s odborovými předáky, že vláda od září o deset procent zvýší platové tarify všem pracovníkům, kteří měli pro letošek zmrazený výdělek a v lednu přidáno nedostali. Týká se to veřejného sektoru a také státní služby. Původně si mělo přilepšit asi 305 tisíc lidí ve veřejné službě, po úterním jednání k nim přibylo asi 60 tisíc zaměstnanců státu. Jurečka řekl, že navýšení platů vyjde rozpočet do konce roku na 1,1 miliardy korun. Po jednání v noci pak reagoval, že se růst výdělků musí od ledna ale projevit ve snížení počtu státních zaměstnanců.

„O tom povedeme velmi intenzivní debatu. Určitě napříč resorty budeme chtít vidět od 1. ledna už úsporu státních úředníků,“ uvedl vicepremiér a ministr práce. Podle něj je snížení počtu míst ale potřeba „dělat inteligentně“. Zmínil dlouhodobě neobsazené pozice či přirozené odchody pracovníků třeba do penze. Rušení by se tak nejdřív týkalo těchto postů. Tabulkové pozice škrtala i minulá vláda.

Podle Jurečky je podmínkou ke snížení počtu státních zaměstnanců digitalizace.„To je základ k tomu, abych byl ve svém resortu schopen výrazně zeštíhlovat počty lidí, kteří doteď dělali metodou ´tužka papír´. V okamžiku, kdy překlopíme velkou část agendy do digitálního zpracovaní, tak jsem schopen řešit personální zdroje,“ uvedl ministr.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že do konce letoška představí plány na snížení počtu úřednických míst. Píše, že služby zefektivní a zbytečné úřední úkony zruší. Provést chce i změny v platových tabulkách, aby stát mohl konkurovat firmám v odměňování špičkových odborníků. Zavést chce také měření výkonu a efektivity.

Odboroví předáci už dřív řekli, že se jednání o případném snížení počtu míst nebrání. Podle odborářů je ale podstatné sdělit, které agendy pak stát seškrtá. Úřednické odbory poukazují na to, že s novými zákony místo zjednodušení úředníkům úkolů přibývá. Odboráři si stěžují na přetížení pracovníků úřadů a jejich nízké odměňování. Letos kvůli tomu vstoupili do stávkové pohotovosti.

Podle nedávné studie výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR tvoří úředníci, které platí státní rozpočet, osm procent zaměstnanců veřejné sféry a 17 procent zaměstnanců státu. Na ministerstvech působilo asi 23.000 úředníků. Další 4000 byly ve státních institucích, tedy třeba ve statistickém, telekomunikačním či energetickém úřadu. Celkem 51.000 lidí zaměstnávaly finanční, pracovní a katastrální úřady, sociální správa či hygienické stanice. Do úřednických výdělků putovalo předloni asi 18 procent státních platových výdajů, podle studie to bylo 40,1 miliardy. Podle autorů se debaty o nákladnosti úředníků vedou často navzdory jejich nízkému podílu na množství pracovníků veřejné sféry.