Zdražující energie, pohonné hmoty i potraviny přinutily vládu sáhnout do napjatého státního rozpočtu. Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil zvýšení životního a existenčního minima, zvažuje i zvýšení některých dávek. Kromě toho by na pomoc od státu mohly dosáhnout společnosti působící v energeticky náročných odvětvích i zasažené malé a střední firmy. Kompenzace mají být tentokrát cílené.
„Nechceme opakovat chyby minulé vlády,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s odkazem na vládu expremiéra Andreje Babiše (ANO) a její vypořádávání s pandemií. Nyní z opozičních lavic kritizuje Babiš vládu, že nepomáhá podobně jako okolní státy občanům se vzrůstajícími cenami základních komodit.
„Opozice by pokračovala v rozhazování peněz bez ohledu na to, jak by to zemi zadlužilo. Tato řešení jsou v krátkodobém měřítku velmi líbivá, ale zničující pro ekonomiku,“ řekl Síkela, podle kterého vláda připravila třináctibodový energetický balíček.
Nejvýznamnějším opatřením je zvýšení životního a existenčního minima o deset procent. Platit by to mělo již od dubna. Zvýšení minima umožní více rodinám dosáhnout na přídavky na děti nebo na porodné, ovlivní se tím výše příspěvků pro pěstouny a na péči, alimentů či dávek mimořádné okamžité pomoci. Zvýší se i nezabavitelné minimum dlužníků. Celkem opatření pomůže zhruba 350 tisícům lidí, státní kasu to vyjde na 1,8 až dvě miliardy korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že vláda stále jedná o případném zvýšení dalších dávek, například rodičovské nebo slevy na poplatníka, jak požaduje opozice. „Tyto návrhy znamenají výpadek jednotek až desítek miliard korun ze státního rozpočtu. A to do budoucna zaplatí daňový poplatník. Je třeba si uvědomit, že to děláme na dluh,“ řekl Jurečka.
Vysoké ceny energií netrápí jen domácnosti, ale i firmy. Vláda podle Síkely připravuje kompenzaci nepřímých nákladů firem z energeticky náročných odvětví. Nyní se pracuje na výčtu odvětví, kterých by se to mělo týkat. „Od zítřka také začínáme pomáhat malým a středním firmám zasaženým vysokými cenami energií získat komerční úvěry za zvýhodněných podmínek,“ řekl ministr k dříve ohlášeným státním zárukám za úvěry u Národní rozvojové banky.
Kabinet kromě toho řešil posílení energetické bezpečnosti. Česká republika jedná o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu, odkud by měla získat až 200 tisíc tun ropy měsíčně navíc. Diskutuje se také o využití připravovaných LNG terminálů v Německu. Vláda chce také zrychlit povolovací řízení pro obnovitelné zdroje.
