Vláda uskutečnila největší modernizaci armády. Předchůdci z ANO prodělali lobotomii, říká Černochová
Nákupy nadzvukových letounů F-35, nových bojových vozidel pěchoty nebo tanků, ale i spoustu dalších zakázek uzavřelo ministerstvo obrany za uplynulé čtyři roky. „Je to historicky největší modernizace armády. Z celkových 46 tisíc smluv jsme šestadevadesát procent podepsali s českým obranným průmyslem, který získal zakázky za téměř 180 miliard korun,“ bilancuje šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Na druhé straně neskrývá, že se některé věci nepovedly. A to nejen samotnému ministerstvu, ale i vládě.
Letošní summit NATO odsouhlasil zvýšení výdajů na obranu, do roku 2035 mají činit pět procent HDP. Z toho 1,5 procenta má směřovat na dopravní infrastrukturu, přípravu obyvatelstva či na posílení kyberbezpečnosti. Lze závazek splnit bez zvýšení daní?
Je pravda, že mandatorní neboli povinné výdaje státu jsou vysoké. Důvodem je to, že minulé vlády rozpočty projídaly. Naše vláda si naopak dala závazek, že zadluženost Česka už nebude prohlubovat. To je hodně limitující, pohybujeme se ve velmi úzkých mantinelech. A samozřejmě je tendence doplňovat příjmovou stranu rozpočtu. Pokud bude příští vláda také podporovat český průmysl, jako ta naše, aby zakázky získávaly firmy, které v tuzemsku platí daně a zaměstnávají české občany, zvyšování výdajů na obranu lze bez nárůstu daní zvládnout.
Nyní se ale výdaje na obranu pohybují kolem dvou procent HDP. Kde chcete získat prostředky na pětiprocentní strop?
Se započtením výdajů mimo resort obrany jsme teď na 3,3 procenta HDP. Už nyní máme výdaje, které se nacházejí v jiných resortech, ve výši 1,3 procenta HDP. Metodika aliance se ale ještě upřesňuje. Uvidíme, co se bude či nebude uznávat. Před červnovým summitem NATO byly polemiky o tom, zda takzvané hostitelské země, přes něž se přesouvají spojenci, mohou dávat do výdajů na obranu náklady právě na mobilizační přesuny. Nově by se započítávat měly, proto máme některé položky na ministerstvu dopravy. Týkají se výstavby a posilování silniční sítě, mostů, odpočívadel a další na to napojené infrastruktury.
Skutečně to nebude příliš velká zátěž na státní rozpočet?
Spousta lidí si představuje, že pět procent HDP je nějaké ohromné číslo. Ale opakuji, že už dnes jsme na 3,3 procenta. Výdaje na obranu porostou postupně o 0,2 procenta HDP ročně. Rozhodla o tom vláda. Jsem přesvědčena, že veřejné rozpočty to unesou. Ale musíme zadávat zakázky českému průmyslu, českému stavebnictví. Pak velká část peněz zůstane v domácí ekonomice. Mimochodem, Polsko už loni dalo na obranu 4,2 procenta svého HDP, Estonsko 3,45 procenta, Lotyšsko 3,15 procenta. Ze všech zemí aliance jsou pozadu jen Lucembursko, Slovinsko a Španělsko.
Takže nárůst daní vylučujete?
Upřímně si vyčítám, že jsme v únoru 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu nepřehodnotili některé body v programovém prohlášení vlády. Přitom jsme věděli, že nastanou problémy. Mrzí mě, že jsme nepřišli s nějakou změnou a neřekli: teď je naším cílem obrana a bezpečnost. Veřejnosti by se asi lépe vysvětlovalo, proč se třeba nepodařilo tolik zvedat platy pedagogů nebo dělat některé změny ve zdravotnictví. My jsme ale doufali, že válka brzy skončí, že nebude tak dlouho trvat.
Jaké změny máte na mysli?
Nechci používat termín válečná daň, ale nějaký jednorázový, mimořádný odvod jsme asi zavést měli. Podobně jako v minulosti při katastrofálních záplavách, kdy platila povodňová daň. Veřejnost byla v šoku z naprosto bezcitného napadení Ukrajiny a možná by takové opatření lépe přijala. Finančních prostředků ve státním rozpočtu by pak bylo více. Stejně postupovalo Polsko a další země. ODS je strana, která daně nezvedá, pokud to není bezpodmínečně nutné. Souhlasila bych s jednorázovou daní, ale nikoliv s trvalým zvýšením daňové zátěže.
Jana Černochová
Jana Černochová absolvovala Vysokou školu aplikovaného práva a Metropolitní univerzitu Praha. Členkou ODS je od roku 1997. V letech 2006 až 2010 poprvé vykonávala funkci starostky Prahy 2, počtvrté byla do čela obvodu zvolena v roce 2018. Na post rezignovala loni v prosinci po jmenování ministryní obrany. V minulém volebním období řídila v Poslanecké sněmovně výbor pro obranu. Ve sněmovních volbách v roce 2017 získala téměř 12,5 tisíce preferenčních hlasů, loni jich obdržela 35,5 tisíce.
Po zvýšení výdajů na obranu, na nichž se dohodlo NATO, budou přímo armádě nebo do některých civilních oblastí putovat stovky miliard korun ročně. Za co je utratí ministerstvo obrany?
Určitě to bude nemovitá infrastruktura a úplně ve všech posádkách. Nyní jsme hasili požáry v oblasti nové techniky, abychom vůbec nějakou měli a mohli s ní někam vyjet. Ale jestli se něco dlouhodobě zanedbávalo, byly to nemovitosti. Bude se do nich muset investovat velmi mnoho peněz. A dokonce se nedá vyloučit ani to, že se budou stavět nová kasárna, nové základny. Zároveň musíme pořizovat strategické zásoby munice.
A další úkoly?
Zcela jistě se bude aktualizovat koncepce výstavby Armády České republiky včetně akvizičních plánů. Změnily se takzvané cíle rozvoje schopností, které po každé členské zemi žádá aliance. Na summitu v Haagu se definitivně odsouhlasily. Každý dostal jiné úkoly, a vzhledem k bezpečnostní situaci jich všichni mají hodně. My například máme postavit nikoliv jednu, ale dvě brigády, což jsou dvě velká bojová a finančně náročná uskupení. Kromě těžké mechanizované brigády tak musíme dobudovat ještě středně těžkou brigádu a ženijní a logistické jednotky. Některé akvizice už běží, například bojová vozidla pěchoty, tanky Leopard, děla Caesar, u nichž doufám, že nakonec budou střílet tak, jak armáda požaduje. Zatím jsou s nimi problémy.
Houfnice Caesar nakoupil váš předchůdce Lubomír Metnar za hnutí ANO, které vám vytýká nákupní horečku. Má v něčem pravdu?
Obraně konečně dáváme to, co měla mít už dávno. Neměli jsme žádné pořádné modernizační projekty, dlouhá léta se nerealizovaly. V minulé dekádě prakticky vůbec. Podinvestovanost armády činí přes jeden bilion korun, to jsem za jedno volební období dohnat nemohla. Jestli mě opozice obviňuje z nákupní horečky, měla by si uvědomit, že několik stovek kilometrů od nás je už třetím rokem rozsáhlý vojenský konflikt. A nakupovat v současných podmínkách je kvůli vyšším cenám horší, protože zbraně chtějí všichni. Když Česko zažívalo hospodářský růst a na mém místě seděli ministři Stropnický nebo Metnar, bohužel moc nenakupovali. A nyní nás ještě obviňují, že něco pořizujeme netransparentně.
Vytýkají vám i smlouvu na nejmodernější německé tanky Leopard 2A8 uzavřenou tento měsíc, tedy krátce před volbami.
Mohu doložit, co všechno pořídili bývalí ministři bez výběrových řízení, co všechno ještě stihli podepsat v posledním týdnu před minulými sněmovními volbami nebo jak platili například pronájem letounů Gripen zálohově dopředu. Kritizují mě za něco, co sami dělali úplně stejně. Před volbami podepsali smlouvy na zmíněná francouzská děla Caesar nebo izraelský systém protivzdušné obrany Spyder. Vrtulníky od USA nakupovali napřímo, stejně jako my nakupujeme F-35. Většinu zakázek nesoutěžili. Mám pocit, že moji předchůdci z ANO prodělali lobotomii.
Šéf ANO Andrej Babiš se opakovaně nechal slyšet, že by investoval do protiraketového a protiletadlového systému Patriot. Jste pro?
Babiš o tomto systému často hovoří, ale poněkud si protiřečí. Patrioty mohla nakoupit už jeho vláda, ale vybrala onen izraelský systém Spyder. Protivzdušná obrana nesestává z nějakých ad hoc akvizic, je to provázaný celek. Zároveň hrajeme s kartami, které nám zanechali naši předchůdci. Ty dřívější investiční projekty tedy musíme do celkové architektury zakomponovat. Česká republika si nemůže dovolit, aby jeden ministr něco nakoupil a druhý to měnil. Nejhorší je diskontinuita v rozhodování, na kterou by armáda doplatila. Kdybych pokračovala ve funkci, určitě bych dotáhla protivzdušnou obranu, aby všechny systémy a prvky do sebe zapadaly. Včetně zařízení na odhalování a také eliminaci dronů.
Co považujete v protivzdušné obraně za dotažené?
Určitě to je nákup nadzvukových letounů F-35, to bylo velmi důležité rozhodnutí současné vlády. Když někdo sní o jiných strojích, opravdu nevím, co na to říct, když F-35 je jediný supersonik páté generace na trhu. Také jsme dokončili jednání se Švédskem o už poslední etapě pronájmu letounů Gripen.
Jaké další kroky považujete za úspěšné?
Uskutečnili jsme historicky největší modernizaci české armády, nakoupili jsme nové nadzvukové letouny, bojová vozidla pěchoty, tanky, logistická vozidla Tatra, obrněnce Mars, dopravní letouny C-390. Za čtyři roky jsme přitom z celkových 46 tisíc smluv plných šestadevadesát procent podepsali s českým obranným průmyslem, který získal zakázky za 177 miliard korun. Určitě se tedy povedlo velmi intenzivně zapojit české podniky.
Jste spokojená s náborem nových vojáků?
Personál se podařilo stabilizovat. Po různých valorizacích jsem zásadně vstoupila do legislativy návrhem, který byl detailně vydiskutovaný s náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a státním tajemníkem. Jsou tam pouze benefity a především vyšší tarify. Vojáci si polepšili o tisícikoruny, způsob jejich odměňování se zásadně změnil. Zajistili jsme tak přísun nováčků, letos se jich hlásí rekordní množství. Celoroční rekrutační cíl stanovený na 2100 nových vojáků byl splněn už před měsícem.
Loni ale odešlo do civilu 1450 vojáků, což bylo také rekordní číslo. A letos jich má odejít 1200.
Odchodovost se podařilo zastavit, ale ne u těch, kterým se blíží důchodový věk. I někteří z těchto vojáků ale mohou sloužit dál, pokud o ně armáda stojí. Větší úbytky jsou způsobeny tím, že profesionální vojsko máme už dvacet let a řada vojáků za tu dobu zestárla. Ty, kterým se blíží důchod, nezastavíme. Je to neustálý boj s časem.
Neměli se na to ale ministerstvo a armáda připravit s předstihem?
Spousta věcí se měla udělat dříve, určitě se o ně mohli zasadit moji předchůdci. Chyběla například moderní technika, protože i ta vojáky motivuje k tomu, aby sloužili. S tou zastaralou a poruchovou je to přesně opačně.
Kromě zastavení odchodovosti je potřeba v příštích letech nabrat tisíce nových vojáků. Podaří se to?
Podle současné koncepce má armádu tvořit 30 tisíc vojáků z povolání a deset tisíc vojáků aktivní zálohy. Aktuálně máme 24 tisíc profesionálů a pět tisíc záložáků. Další čtyři tisíce vojáků pak tvoří Hradní stráž, zpravodajci nebo Vojenská policie. Podle současných požadavků NATO ale má mít česká armáda až 37 tisíc vojáků. Máme tedy co dělat.
Určitě je třeba změnit situaci na jednotlivých útvarech, posádkách. Podobně jako soukromí zaměstnavatelé musíme nabízet více benefitů, přizpůsobovat se současné generaci. V armádě je také velmi málo žen, tvoří jen necelých 14 procent jednotek. Musíme jim vytvořit vhodné podmínky v podobě dětských skupin, mateřských škol.
Velkým úkolem je také péče o veterány. Přibývají ti novodobí, aktuálně jich je téměř 17 tisíc. Rozpohybovali jsme ale Vojenský fond solidarity nebo veteránská klientská centra, postupně se budou otevírat další nová v různých městech. Existuje i Agentura pro válečné veterány, kde část veteránů působí a přesně ví, co jejich kolegové potřebují. Je to celospolečenský problém.
