Vláda v demisi nemá měnit služební zákon, varuje Špidla
Záměr vlády v demisi novelizovat služební zákon čelí kritice jeho prvního předkladatele Vladimíra Špidly. Přestože expremiér s některými změnami souhlasí, vláda bez důvěry by podle něj neměla podobné kroky činit. Špidla prosadil služební zákon už v roce 2002, ale jeho účinnost se po více než dekádu neustále odsouvala. Zákon byl v pozměněné podobě znovu přijat až v roce 2014.
„Měla by to dělat vláda, která má plnou důvěru parlamentu. Parlament je totiž suverén, vláda je pouze exekutivní orgán a je parlamentu podřízen. Není to zdravé otužování, není to dobře,“ hodnotí pro E15.cz novelizaci zákona Špidla.
Vítá však navrhovanou změnu, že by takzvaný superúředník měl přejít z ministerstva vnitra přímo pod úřad vlády.
„To byla moje původní koncepce. Státní služba je obecně průřezová záležitost, není to věc jednoho rezortního ministerstva. Dává to silnější pozici generálnímu řediteli, kterým je tedy nyní náměstek pro státní službu. V tomto směru to jde cestou, kterou jsem já vždy prosazoval,“ řekl Špidla, který byl do konce minulého roku šéfem poradců expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Další změny se týkají zjednodušení výběrových řízení i služebního hodnocení zaměstnanců.
V současnosti počítá systém s tříkolovými řízeními, nově se bude jednat o dvě kola. "V obou se počítá se zapojením osob z praxe, pokud mají zkušenost z řídících funkcí," uvedl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. V případě náměstků by měla být praxe čtyřletá, u vedoucích oddělení by šlo o rok a půl, dodal.
Původní služební zákon připravil Špidla jako tehdejší ministr práce a sociálních věcí a parlament ho i přes výhrady ze strany ODS v roce 2002 schválil. Zákon měl v roce 2004 nabýt účinnost, která ale byla několikrát odložená. Vláda Petra Nečase (ODS) o necelou dekádu později oznámila, že připraví nový služební zákon, což ale do konce volebního období nestihla. V roce 2013 podmínil prezident Miloš Zeman jmenování nové vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL právě přijetím služebního zákona.
Nový zákon o státní službě se podařilo přijmout v roce 2014 a to i přesto, že ho prezident Zeman vetoval. Vládní koalice ustoupila opozičním ODS a TOP 09 a vyhověla jejich požadavku nezavádět generální ředitelství státní služby. Většina kompetencí připadla ministerstvu vnitra, kde vznikla funkce náměstka pro státní službu.
