Po více než deseti letech politických tahanic mají krajané žijící v zahraničí reálnou šanci, že budou moci napřesrok vybírat prezidenta republiky korespondenčně. Odpadla by jim tak nutnost hlasovat na českých zastupitelských úřadech, kam ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí často dojíždět přes půl kontinentu. Kvůli tomu se mnozí z nich voleb neúčastní. Návrh zákona už prošel Senátem. Nyní ho projedná nová Poslanecká sněmovna, kde má koalice Spolu s Piráty a STAN většinu.
První volby, kterých by se změna zákona dotkla, by byly ty prezidentské. Korespondenční volba by se totiž nevztahovala na volby do zastupitelstev samospráv ani na volby krajské. V minulém klání o úřad hlavy státu volilo téměř 17 a půl tisíce českých občanů v cizině. Celkem jich tam žije přes půl milionu.
„Je to jedna z prvních norem, které se dají schválit, a ukázat lidem, že to, co máme v programu, myslíme vážně,“ prohlásil šéf Starostů a nezávislých, zároveň kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan.
Volby poštou dlouhodobě podporuje i TOP 09 a další strany příští vlády. „Je to jednoduchá legislativa,“ míní předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Přidá se i KDU-ČSL. „Určitě počítáme s tím, že v tomto funkčním období zavedeme korespondenční volbu,“ potvrdil lídr lidovců Marian Jurečka.
Stejné odhodlání vyjádřil místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Pokud jde o korespondenční volbu v zahraničí, chceme ji podpořit,“ řekl. Dodal, že strana je pro uzákonění alternativy pouze pro Čechy v cizině.
Podle politologa Tomáše Lebedy by distanční volby mohly oslabit levicového kandidáta na prezidenta. „Každá úprava výsledek voleb ovlivní, zahraniční voliči hlasují převážně pro pravici. Na druhé straně nevíme, kolik by jich možnost využilo,“ uvedl.
V Evropské unii je stávající volební model, jaký nyní používá Česko, výjimkou. Možnost posílat hlasovací lístky v obálkách na ambasády má drtivá většina zemí EU včetně Slovenska. Například občané Německa takto volí už padesát let a Polsko korespondenční volbu schválilo na začátku minulé dekády.
Ministerstvo zahraničí odmítá, že by systém byl zneužitelný. „Nikde v Evropě jsem nezaznamenal, že by došlo k jakýmkoliv podvodům v rámci korespondenční volby,“ uvedl náměstek pro řízení právní sekce Martin Smolek.
Přijetí zákona měl v programu také končící kabinet Andreje Babiše (ANO) tolerovaný komunisty, kteří však byli proti. O výběru kandidátů korespondenčně se naposledy debatovalo na jaře po zásahu Ústavního soudu do volebních paragrafů.
I tehdy byl Senát volbám poštou nakloněn, nicméně vládní poslanci zastávali jiná stanoviska. „Není dostatek času na kvalitní debatu o korespondenčním hlasování. Navíc nebude nikdy tak dokonalé jako ve volebních místnostech,“ argumentoval bývalý šéf sněmovny za ANO Radek Vondráček.
Pochybnosti měla i ČSSD. „Určitě podporuji hlasování poštou, ale obávám se, aby diskuse o jeho zavedení nezabila kompromis, k němuž jsme nad novelou volebního zákona dospěli,“ hájil v té době postoj poslanců ČSSD jejich předseda Jan Chvojka. Stejně jako Vondráček se přimlouval za to, aby téma projednala až nová sněmovna.
Riziko se skrývalo v takzvaném stykovém zákoně, kterým se řídí jednání mezi oběma komorami. Šlo o to, že se změnami volební předlohy musely souhlasit jak sněmovna, tak Senát a navzájem se nemohly přehlasovat. To platí i nyní. Nehrozí ovšem, že by přijetí korespondenčního hlasování nabouralo pravidla pro sněmovní volby přijatá po nálezu ústavních soudců.
Vývoj počtu platných hlasů Čechů v cizině
Sněmovní volby 2002 3747
Sněmovní volby 2006 6702
Sněmovní volby 2010 8172
Prezidentské volby 2013 1. kolo 5558
Prezidentské volby 2013 2. kolo 7684
Sněmovní volby 2013 10529
Sněmovní volby 2017 10494
Prezidentské volby 2018 1. kolo 12463
Prezidentské volby 2018 2. kolo 17471
Sněmovní volby 2021 13184
Nejfrekventovanější volební okrsky v Evropě (průměrná účast na jedny volby)
Londýn 959
Brusel 686
Paříž 500
Nejfrekventovanější volební okrsky mimo Evropu
New York 249
Vojenská základna v Afghánistánu 212
Sydney 158
Pramen: ČSÚ
