Výjimečná žena, znělo při vzpomínání na Věru Čáslavskou
Výjimečná žena, znělo dnes Národním divadlem, kde se sportovci a politici rozloučili se sedminásobnou olympijskou vítězkou Věrou Čáslavskou, která zemřela po těžké nemoci 30. srpna. Na katedrále svatého Víta předtím mimořádně zazněly zvony.
Ve Zlaté kapličce nešlo o státní pohřeb, proto na místě nebyly ostatky ani čestná stráž. Pohřeb v rodinném kruhu měla Čáslavská ve čtvrtek v šumperském krematoriu.
Rozloučení s Čáslavskou začalo v 9:58, kdy se z velké jižní věže katedrály svatého Víta ozval smutečním tónem zvon Jan Křtitel, který má zádušní úlohu. O dvě minuty později se k němu přidaly zvony Josef, Dominik a Václav.
Setkání v Národním divadle nazvané „Vzpomínání na Věru Čáslavskou“ se konalo bez účasti veřejnosti a moderoval jej Marek Eben. Program začal baletní poctou doprovázenou úryvky z rozhlasového vysílání z olympiád, později došlo i na ukázku z druhého jednání divadelního představení „Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská“, které sama gymnastka všem doporučovala.
Eben uvedl hlavní část slovy, že nepůjde o tryznu, což by si Čáslavská sama nepřála, ale o „vzpomínání na krásného člověka“. Za gymnastky proimlivila Bohumila Řimnáčová-Řešátková, která znala Čáslavskou od jedenácti let. „Byla především ženou a takových, jako byla ona, je opravdu na světě minimum,“ řekla.
Skifař Ondřej Synek poděkoval, že ho paní Čáslavská naučila věřit v talismany, a sojčí pírko, které od ní dostal, má dodnes. „Před závodem se ho vždy dotknu,“ řekl. „Po olympiádě v Riu mi poslala esemesku, v které stálo: 'Milý Ondro, jel jsi srdcem.' Ona by si přála, aby všichni v životě bojovali srdcem,“ dodal trojnásobný olympijský medailista Synek, který i kvůli Čáslavské pojede ještě do Tokia 2020.
Snowboardistka Eva Samková znala nejlepší sportovkyni světa z roku 1968 jen krátce. „Ale díky tomu, jaká byla, mi přišlo, že ji znám dlouho. Přijela jsem za ní do Černošic a tak optimistického člověka jsem nezažila,“ řekla Samková.
Bývalý sprinter Jiří Kynos fabuloval, že mu cestou do Národního divadla Čáslavská jakoby volala. „Ahoj kluku, jak se máš?“ ptala se ho. Dozvěděl se, že sama se má dobře, nic ji nebolí a sedí u kulatého olympijského stolu spolu s Emilem Zátopkem, Stanislavem Jungwirthem, Ludvíkem Daňkem či Jiřím Raškou. Ve smyšleném rozhovoru mu Čáslavská z nebe také vzkázala: „Pozdravuj naše přátele, ale i ty, kteří mě neměli rádi. A žádný smutek, žádná nostalgie. Máme se tu dobře, ale nemusíte za námi spěchat.“
Na prknech Národního divadla hovořili také slovenská gymnastka Marika Némethová-Krajčírová, předseda Slovenského olympijského výboru František Chmelár a Japonec Šigeo Okinaka, bývalý zástupce Czech Tourismu v Japonsku, který Čáslavské kdysi daroval samurajský meč za její výkony na olympiádě v Tokiu.
Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková ve vzpomínce řekla, že se poprvé dozvěděla o Čáslavské už jako dítě od své maminky. „Věra byla hurikán. Její vřelost a optimismus mě úplně odzbrojily,“ řekla Špotáková a zarecitovala báseň, kterou jí Čáslavská přednesla před cestou za zlatem do Londýna 2012.
Na gymnastku zavzpomínal také olympijský vítěz ve sportovní střelbě Jan Kůrka, který byl v Mexiku jedním ze svědků na svatbě s Josefem Odložilem. Promluvil i televizní komentátor Štěpán Škorpil a také Michael Žantovský, který byl stejně jako Čáslavská poradcem bývalého prezidenta Václava Havla. „Říkali jsme jí šipka, protože se do všeho vrhala bez váhání a střemhlav,“ vyprávěl Žantovský.
Moderní pětibojař David Svoboda a biker Jaroslav Kulhavý vzpomínali, jak jim Čáslavská dodala kuráž k cestě za olympijským zlatem z Londýna. „Kdykoli mám chmurné myšlenky, tak si vzpomenu na paní Věru a vše je jinak,“ řekl Kulhavý. Předseda ČOV Jiří Kejval řekl, Čáslavská byla výjimečný člověk. „Věru zajímal veškerý život v Čechách a vždycky si přála mít lepší společnost, aby se nám líp žilo. Tak bych byl rád, abychom si Věru pamatovali,“ řekl.
Jako poslední vystoupila Olga Sommerová, která o Čáslavské natočila dokument „Věra 68“. Sestřih z něj byl jako rekviem za Věru Čáslavskou závěrem vzpomínání. Hosté v sále poté za potlesku povstali a spontánně zazpívali českou hymnu i se slovenskou částí.
Zeman i předseda MOV se omluvili
V sále sedělo mnoho úspěšných sportovců. Mezi nimi například oštěpařka Dana Zátopková, diskař Imrich Bugár, desetibojaři Roman Šebrle a Robert Změlík, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová či vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová. Nechyběl tenista Jan Kodeš či olympijský vítěz z Ria judista Lukáš Krpálek.
Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach se omluvil stejně jako český prezident Miloš Zeman. Přítomen byl ale předseda vlády Bohuslav Sobotka a další ministři. Kabinet kvůli události posunul své jednání na pondělní odpoledne.
Lidé již od pátku na pietním místě na piazzettě Národního divadla pokládají květiny, zapalují svíčky a zapisují se do kondolenčních knih. Na velkoplošné obrazovce tam také mohli sledovat přenos z jeviště.