Pokles podílu Prahy v minulých letech měl podle statistiků souvislost s významem zpracovatelského průmyslu na tvorbě hrubé přidané hodnoty celé republiky a s vlivem exportu na růst národního HDP. Tyto faktory podporují růst spíš mimo hlavní město.
Zatímco HDP na obyvatele ČR loni byl 432.000 korun, v Praze to bylo více než dvojnásobných 881.400 korun. Všechny ostatní kraje jsou pod republikovým průměrem, nejblíže k němu má Jihomoravský kraj s 425.000 korunami na obyvatele. Statistici k regionálnímu HDP ale dodávají, že údaj do značné míry ovlivňují lidé, kteří do daného regionu dojíždějí za prací a zvyšují tak jeho hospodářskou výkonnost na úroveň, kterou by jen s místními nedosáhl.
HDP loni v ČR stoupl o 4,5 procenta, v pěti krajích byl růst výraznější. Nejvyšší růst vykázal Ústecký kraj, kde se HDP zvýšil o sedm procent. Ve Středočeském kraji ekonomika stoupla o 6,6 procenta. Nejmenší růst HDP o 1,8 procenta vykázal Karlovarský kraj. V žádném kraji stejně jako předloni ekonomika neklesla, v roce 2013 pokles zaznamenalo deset krajů.
Praha vyniká i v rámci evropských statistik, které jsou zatím zpracované do roku 2014. Tehdy si Praha udržela postavení devátého nejvýkonnějšího regionu v Evropské unii. Nejlépe na tom byl vnitřní Londýn následovaný Lucemburskem a Bruselem. Před Prahou se jako šestý umístil Bratislavský kraj, například Stockholm či Vídeň jsou ale v žebříčku za českou metropolí.
HDP na obyvatele Prahy byl v roce 2014 podle statistiky 173 procent průměru EU, Česká republika byla na 84 procentech průměru. Statistika pro potřeby tohoto srovnání dělí Česko na osm regionů.
Kromě Prahy je na tom se 79 procenty evropského průměru nejlépe Jihovýchod, zahrnující kraje Jihomoravský a Vysočina. Následují Střední Čechy (Středočeský kraj) ze 77 procenty a Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj) se 76 procenty průměru. Ostatní české regiony jsou pod 75 procenty průměru, což EU považuje za méně rozvinuté regiony a v případě dotací je k nim štědřejší.
