Češi se stěhují do vsí. Trend, který se začal v tuzemsku projevovat na konci devadesátých let, teď definitivně studií potvrdili vědci z Akademie věd. V praxi to znamená přenastavení celé republiky, protože naopak ubývá obyvatel v krajských a někdejších okresních městech. V důsledku bude potřeba nové rozdělování daní obcím, více peněz na sociální a zdravotní služby, v malých obcích pak podpora školek a škol a změna v tom, kam a jak stavět nové silnice či železnice.
Data ukazují, že ve městech mezi pěti a dvaceti tisíci obyvatel ubylo za posledních deset let 38 tisíc lidí a v obcích mezi dvaceti a padesáti tisíci 62 tisíc lidí. Většina odešla do malých obcí v zázemí měst a na venkov. Ve městech a obcích do deseti tisíc obyvatel žije v Česku 5,5 milionu lidí, tedy 52,8 procenta populace. Země měla na konci loňského roku 608 měst, méně než tisíc obyvatel mělo 33 měst.
„Ukazuje se, že snem lidí není bydlet v paneláku ve městě, ale v domě se zahradou za městem. To s sebou ale nese velké nároky na služby, jako jsou školy a školky. Jako potíž se projevuje i individuální automobilová doprava, kdy například středočeské silnice jsou na hraně kapacit,“ říká autor studie Josef Bernard ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který zároveň působí v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Školky odmítají stále více dětí
Konkrétně: v Česku chybí ve školkách přibližně 40 tisíc míst, loni odmítly školky o čtvrtinu více dětí než v minulých letech. Potíž je právě v okolí větších měst.
Populační proměna Česka se v každém kraji projevuje jinak. Některé se sice jako celek vylidňují, jinde obyvatelé naopak přibývají. Ve všech případech po celé zemi ale platí, že venkov je ve výhodě. Ubývá mu buď méně obyvatel než okolním vylidňujícím se městům, nebo naopak počet roste rychleji než u měst v oblastech, kam se lidé hromadně stěhují.
„Počet obyvatel ve vesnicích pod tři tisíce obyvatel se v okrese Praha-východ za posledních deset let zvýšil o 36 procent. Ve městech okresu přitom přibylo jen jedenáct procent obyvatel. V okrese Brno venkov je to obdobné. Malé obce vyrostly o dvanáct procent a města o 6,5 procenta,“ vypočítává Josef Bernard.
Ve Španělsku je na prodej neobydlená obec:
Rychleji roste cena pozemků než bytů
Trend se samozřejmě promítá do cen pozemků. Byť není zdaleka jediným faktorem, jejich růst je vyšší než u bytů a domů. Pozemky na začátku roku 2022 podle HB indexu Hypoteční banky meziročně zdražily o rekordních 23,7 procenta. Od roku 2010 pak stouply ceny pozemků na podstatně víc než dvojnásobek, o 140,9 procenta. Do obcí se lidé nejčastěji stěhují ze středně velkých měst. Těm naopak lidé chybějí a populace stárne. Konkrétní příklady není třeba hledat dlouho. Když klesl počet obyvatel Jihlavy pod 50 tisíc, město začalo rozdávat tři tisíce každému, kdo se přistěhoval. Jenže zabralo to jen dočasně, nyní má město pouhých 108 osob nad zmíněnou hranicí. Proto se pustilo do lákání znovu a chtělo dát vstupenky do městských zařízení a hromadnou dopravu zdarma každému, kdo by si přihlásil pobyt.
Jenže tento krok jako nedovolenou podporu městu nedoporučili právníci. Vymýšlí tedy, jak jinak život ve městě zatraktivnit. „Spustíme novou koncepci parkování, ve které budou zvýhodněni trvale přihlášení obyvatelé,“ doplnil mluvčí města Radovan Daněk. Podobně jsou na tom ostatní sídla. Ostrava od počátku devadesátých let přišla o desetinu obyvatel, podobně Ústí nad Labem mělo v postkomunistické éře lehce přes sto tisíc obyvatel, dnes je to o deset tisíc méně.
Máme o tisíc lidí víc, ale nemáme školu
A naopak. Vysoká nad Labem na jižním okraji Hradce Králové měla v roce 2000 kolem 600 obyvatel, nyní jich má asi 1630. „Díky vyššímu počtu obyvatel vzrostly daňové příjmy obce. Noví obyvatelé jsou lidé aktivní, podílejí se na životě obce,“ reagoval před časem starosta Jiří Horák. Rychlý růst počtu obyvatel ale nemusí být pro obce jen přínosem.
„Demografický vývoj předběhl ten přirozený. To znamená, že my nemáme základní školu, nemáme kulturní dům a podobně,“ popsala odvrácenou stranu demografického boomu starostka Srubce u Českých Budějovic Lenka Malá.
Přesun obyvatel v Česku bude i úkolem pro vládu. Kromě podpory vzniku nových kapacit mateřských a základních škol nebo řešení dopravy to bude určení daní. „Dodnes je hlavním ukazatelem počet obyvatel. A když lidé z měst odcházejí, budou města chudnout. On ten odchod ale bude jen zdánlivý, protože přes den lidé do měst pojedou stále za prací a budou využívat jeho infrastrukturu. Nicméně radnice na její udržení bude mít méně zdrojů,“ připomíná Josef Bernard.
Lidé z paneláků dobíhají západní trend
Česko v trendu podle jeho zkušeností dobíhá západní Evropu, kde lidé už desítky let míří za levnějšími pozemky na předměstí. V tuzemsku tento proces zbrzdila doba komunismu, kdy se uměle urbanizovala středně velká města stavbou panelových sídlišť.
Nyní, když z nich lidé odcházejí, se prstenec zalidněných vesnic kolem měst stále rozšiřuje, až zasáhl takřka celý venkov. „Vidíme efekt, že obce v blízkosti velkoměst se nové výstavbě začínají bránit, a jiné naopak o nové obyvatele soutěží,“ řekl Josef Bernard.
Opět příklad: Radnice v Násedlovicích na Hodonínsku chce nabídnout lidem k prodeji 18 parcel pro stavbu rodinných domů. Parcely jsou na okraji obce. „Je to jediná lokalita, kde územní plán umožňuje stavbu. My to zasíťujeme, a až to bude připravené, nabídneme to k prodeji. Počítáme, že by to mohlo být příští rok,“ řekl starosta Vojtěch Kopeček.
Příští roky mohou ale trend zájmu o venkov zase ochladit. „Pokud zůstanou drahé energie a stavební materiály, lidé si možná spočítají, že byt vyjde výhodněji. Stejně tak je to s cenou pohonných hmot a dojížděním,“ doplnil Josef Bernard.
