Za nízké mzdy může špatná informovanost pracovníků. Evropská komise to chce napravit
Pokud by pracovníci s nízkou mzdou věděli, kolik mohou vydělat na stejné pozici u konkurence, přinejmenším desetina až necelá pětina pracovních míst by musela zaniknout – zaměstnanci by odmítli pracovat za takto nízkou odměnu. K tomuto závěru dospěla skupina ekonomů z MIT, Univerzity v Kolíně nad Rýnem, London School of Economics a University of California v Berkeley ve svém novém výzkumu.
Rozhodli se otestovat tradiční ekonomický předpoklad, že zaměstnanci mají dobrý přehled o tom, kolik by mohli vydělat jinde a že se pro aktuální pracovní místo rozhodli z racionálních důvodů. Studie tento předpoklad vyvrátila.
Průzkum proběhl v letech 2019 a 2020 a zaměřil se na 516 německých pracovníků, kteří pracují na částečný a plný úvazek. Výsledek vědce překvapil. Pracovníci, zejména ti nejhůř placení, se domnívali, že mzdy na stejných pozicích v konkurenčních firmách jsou srovnatelné s těmi, které dostávají, nebo jsou dokonce nižší než jejich odměna.
Ve skutečnosti platil opak. „Naše zjištění potvrzují, že zkreslená přesvědčení pracovníků o platových podmínkách napříč firmami pomáhají udržovat nízkou mzdovou hladinu a podporují širší mzdový rozptyl,“ píšou výzkumníci.
Ze studie plyne, že deset až sedmnáct procent špatně placených pracovníků by svou práci opustilo, kdyby mělo přehled o výši mezd, které nabízí konkurenční firmy. „Zaměstnanci by buď dali výpověď, nebo by žádali o navýšení mzdy, pokud by měli přesnější informace o mzdách u jiných zaměstnavatelů,“ řekl ekonom z UC Berkeley a jeden z autorů výzkumů Benjamin Schoefer.
Jedním z důvodu nízké informovanost pracovníků je podle výzkumníků nedostatečná platová transparentnost firem. To se hodlá změnit Evropská komise, která už v březnu minulého roku předložila návrh směrnice pro větší transparentnost a rovnost odměňování. Unijní zaměstnavatelé budou podle směrnice muset už v oznámení o volném pracovním místě poskytnout informace o počáteční úrovni odměny nebo jejím rozsahu.
Přestože hlavním cílem směrnice je zajistit rovnost odměn žen a mužů, nová legislativa má podle místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové pomoct zaměstnancům domáhat se svých práv. „Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Dáme jim do rukou nástroje, díky nimž budou moci požadovat spravedlivou mzdu a seznámit se se svými právy a domáhat se jich. To také vyžaduje větší transparentnost od zaměstnavatelů, pokud jde o jejich politiky v oblasti odměňování. Konec dvojím metrům a výmluvám,“ řekla.
V některých unijních zemích zákon o transparentnosti platí již delší dobu. Například slovenské firmy jsou povinné zveřejňovat ve svých inzerátech na pracovních portálech výši mzdy už od května roku 2018.
