Zákon o liniových stavbách možná nijak nezrychlí výstavbu metra D, míní radní Procházka

Karel Grabein Procházka

Karel Grabein Procházka Zdroj: profimedia.cz

Karel Grabein Procházka
2
Fotogalerie

Už od podzimu začne platit nový zákon o urychlení výstavby klíčových dopravních staveb, mezi které patří i chystané metro D. Je to čára přes rozpočet plánovanému společnému podniku Prahy a Penty, který měl pozemky pro metro vykupovat a postarat se o rozvoj nad stanicemi města. Praha si proto nechala vypracovat právní posudek vlivu zákona na metro a podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) může vyvlastňování podle zákona trvat i několik let.

Nový zákon, na kterém se vzácně shodly v Poslanecké sněmovně všechny strany a bez problému posléze prošel  Senátem, umožní státu stavět na pozemcích i předtím, než se dokončí všechna řízení s jeho vlastníkem. Platí to pro určité klíčové stavby, jako jsou dálnice, Pražský okruh či právě metro.

„Nechali jsme zadat posudek, abychom zjistili, jaká je skutečně reálná cesta při tom konkrétním vyvlastňování pozemků. Někteří říkají, že na to máme zákonný nástroj, jakým způsobem vykupovat pozemky, ale ten proces bude stejně trvat několik let, protože samozřejmě bude docházet k různým odvolaním, budou podávány žaloby,“ řekl radní Procházka deníku E15. „Může se stát, že to bude cesta, která bude tak komplikovaná a dlouhodobá, že to metro neumožní vystavět,“ dodal. Posudek zatím není veřejný, neboť musí nejdřív projít dozorčí radou pražského dopravního podniku.

Procházka se ale nebrání tomu, že by Praha zákon využila a v praxi zjistila, zda to funguje. „Jedna z variant je, aby město začalo vyvlastňovat podle zákona a na konkrétních případech se ukáže, jestli je to reálná cesta, a nebo mají pravdu ti, kteří říkají, že i když ten zákon máme, tak nám to úplně nepomůže,“ řekl radní.

Kritici společného podniku s Pentou argumentují, že právě zákon by měl umožnit se se žalobami vypořádat i po zahájení stavby. Město si původně od spolupráce s Pentou slibovalo možnost vykupovat pozemky i za vyšší cenu, než smí samotné město, a rozvoj území nad stanicemi. Podnik měl operovat s 6,5 miliardami korun. Samotné tunely a stanice za desítky miliard by Praha stavěla sama.

Společný podnik s Pentou prosazuje vládnoucí ANO spolu s ČSSD, proti se ale staví třetí koaliční partner Trojkoalice (KSU-ČSL, SZ a STAN). Té se nelíbí, že město má mít ve společnném podniku jen 49 procent. Mezi hlavní kritiky plánu patří právnička Hana Marvanová, která za STAN kandiduje společně s TOP 09 na magistrát. „Dlouhodobé provozování společného podniku s privátním investorem je v rozporu s požadavkem transparentnosti výkonu veřejné správy, neboť v těchto obchodních společnostech bude nepochybně upřednostňována důvěrnost informací,“ uvedla za Starosty.

Podle Procházky si město nechalo vypracovat právní posudek i na dopad menšinového podílu města ve společném podniku. Z něho prý vyplynulo, že je tam dostatečné množství záruk, které by měly město ochránit.