Zrušení karenční doby nebo zavedení referenda. Silnější Senát zbrzdí některé vládní priority

Alexandra Udženija, Jaroslav Kubera, Petr Fiala a Miloš Vystrčil.

Alexandra Udženija, Jaroslav Kubera, Petr Fiala a Miloš Vystrčil. Zdroj: Blesk:Michal Protivansky/CNC

Miloš Vystrčil a Martin Kupka
2
Fotogalerie

V příštích měsících se do horní komory dostane řada návrhů zákonů, které současná vláda považuje za své priority. Senát může projednávání řady z nich zpomalit, výjimečně i zastavit.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se sociálními demokraty neměla ani před volbami většinu v Senátu, nyní se ale vliv koaličních partnerů v horní komoře ještě snížil. Z jednaosmdesáti senátorů zastupuje vládní uskupení jen dvacet z nich. Nové nejsilnější senátorské kluby občanských demokratů, lidovců a Starostů se již dohodly, že vládě ztíží projednání některých návrhů.

„Nebudeme podporovat žádné změny ústavy, které by měnily politický systém. Domluvili jsme se na tom, že Senát bude vracet Poslanecké sněmovně všechny zákony, které budou zvyšovat byrokracii, komplikovat lidem život, ty, které bude prosazovat v Poslanecké sněmovně polokomunistická vláda,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. Dotknout se to může řady vládních priorit.

Mezi ně patří například zrušení karenční doby, která by podle vlády měla začít platit v polovině příštího roku. „Jedná se o další zatížení zaměstnavatelů a snížení jejich konkurenceschopnosti, což se může obrátit i proti zaměstnancům. Je velmi pravděpodobné, že s tím, jak je to navrženo, nebudeme souhlasit,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Vystrčil očekává, že modří zamítnou i návrhy na zdanění církevních restitucí nebo zálohované výživné. Narazit může i zákon o sociálním bydlení, který prosazuje ČSSD. Ne všechny kluby jsou ale tak vyhraněné, například lidovci podporují zálohované výživné. „Nebudeme pouze blokovat. Tam, kde ty zákony budou dávat smysl, nevidím důvod být z trucu proti,“ řekl poslanec a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Přijetí těchto standardních zákonů může Senát nicméně jen zpomalit tím, že je s pozměňovacími návrhy pošle zpět do sněmovny nebo je zamítne. Dolní komora však může 101 hlasy, kde si menšinová vláda může vypomoci hlasy komunistů, horní komoru přehlasovat.„Tam, kde se ukazuje naprosto klíčová role Senátu, jsou především ústavní zákony. Tam je potřeba ústavní většina ve sněmovně i v Senátu,“ upozorňuje Bartošek.

Reálně se to týká především zákona o všeobecném referendu, jehož mírnější verzi prosazuje vláda. „Referendum máme v Ústavě, jednotlivě ho můžeme uspořádat. Tento zákon podle mého názoru tak není potřeba,“ míní Vystrčil. Sněmovna také nemůže horní komoru přehlasovat ve volebních zákonech. Přání Babiše na změnu dvoukolového systému voleb do Senátu tak nejspíše nemá šanci.

Předsedu Senátu si nárokuje několik stran
Zatím není jasné, kdo z trojice ODS, STAN a KDU-ČSL bude mít nejsilnější klub, záleží na rozhodnutí nových nezávislých senátorů. Předsedu horní komory totiž obvykle navrhuje nejsilnější strana, doplnit by ho měli čtyři místopředsedové. Šéfem Senátu by mohl být Jaroslav Kubera (ODS), Zbyněk Linhart (STAN), Jiří Růžička (STAN) nebo Václav Hampl (KDU-ČSL).