Do důchodu s více než šesti miliony, nebo jen s několika statisíci. Takto se mohou lidé připravit na penzi
Mladí lidé, generace na prahu důchodu i současní senioři se liší v přístupu k přípravě na penzi i v představách, jak naloží s volným časem. Pro většinu lidí 55+ a nynější penzisty je hlavním zdrojem příjmů státní důchod, přičemž třetina z nich má obavy z nedostatku peněz. Ukázal to průzkum Generali penzijní společnosti (GPS).
I z dat jiných penzijních společností v posledních měsících plyne, že dvacátníci a třicátnici se na důchod připravují zodpovědněji než jejich rodiče. Důvodem je také to, že chtějí období po úplném ukončení nebo částečném ukončení ekonomických aktivit intenzivněji prožít. Plánují například více cestovat nebo sportovat, navštěvovat kulturní akce či se vzdělávat.
Sázka na výnosné fondy
„Čím jsou lidé mladší, tím více o přípravě na penzi přemýšlejí. Pokud si například pětadvacetiletý člověk začne odkládat tisícikorunu měsíčně na důchodové spoření, může mít v 65 letech téměř dva miliony korun,“ uvádí generální ředitelka GPS Jana Zelinková. A v případě, že rodiče začnou ukládat peníze už svému pětiletému potomkovi, jeho finanční polštář může podle ní před nástupem do penze činit až 6,5 milionu. Klíčová je ale sázka na dynamičtější, a tedy o něco rizikovější investiční strategii.
Nejdůležitější je zvolit takovou penzijní společnost nebo fond, jejichž výnosy dlouhodobě překonávají inflaci. Například loňské zhodnocení většiny dynamických a vyvážených fondů s podílem akcií se pohybovalo mezi deseti až 15 procenty. Kladných výsledků ale dosáhly i konzervativní fondy. I ty překonaly růst cen, který v minulém roce činil zhruba 2,5 procenta.
Výrazné překročení inflace a reálné zhodnocení finančních prostředků klientů zaznamenaly například účastnické fondy NN Penzijní společnosti. „Kdo měl na svém penzijním účtu v dynamických fondech na začátku loňského roku půl milionu korun, tomu se konto jen díky zhodnocení rozrostlo v průměru o více než 60 tisíc korun,“ popsal na příkladu šéf Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Našetřit statisíce je málo
Z průzkumu GPS dále plyne, že oproti současným seniorům se na důchod lépe připravují i lidé ve věkové kategorii 55+. „Je vidět pozitivní trend ve změně myšlení mezi oběma generacemi. Mladší věková skupina mnohem výrazněji spoléhá na úspory a také na příjmy z investic, zaměstnání nebo pronájmu,“ shrnuje analytička Blanka Jakůbková. Podle ní si stále více Čechů uvědomuje, že státní důchod pokryje jen elementární potřeby, jako jsou výdaje na bydlení, potraviny a léky. Navíc roste počet těch, kteří předpokládají, že za zdravotní péči zaplatí mnohem více než stávající senioři.
Pokud si ale lidé v průběhu života tvoří finanční rezervu na penzi, většinou s tím začínají mezi 40. a 49. rokem života. „Když si pětačtyřicátník začne ukládat tisícikorunu měsíčně, dosáhne v 65 letech částky mírně převyšující půl milionu korun,“ upozorňuje Zelinková.
Tolik peněz ale spolu s průměrným státním důchodem na pokrytí aktivnějšího života nestačí. Podle některých odborníků se optimální výše úspor na seniorní věk v současnosti pohybuje v rozmezí od 1,8 až 4 miliony korun. Přibližně by to měla být polovina ceny bytu v lokalitě, v níž člověk žije.
Na druhé straně ale nynější padesátníci více počítají s nutností pokračovat v zaměstnání nebo podnikání i po překročení věku 65 let. Ve zmíněném šetření na tuto otázku kladně odpověděla třetina respondentů. Alespoň částečný přivýdělek k důchodu pak považuje za nezbytný více než 70 procent dotázaných, a to i proto, aby zůstali mezi lidmi a byli aktivní součástí společnosti.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
