Podnikání při zaměstnání: Jak si poradit s daňovým přiznáním
Podnikající zaměstnanci nemohou svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně a musí si za rok 2018 sami vyřídit podání daňového přiznání a vyplnit přehledy o příjmech a výdajích. Jak se může lišit zdanění si ukážeme v praktických příkladech.
Samostatná výdělečná činnost při zaměstnání je pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Na rozdíl od hlavní samostatné výdělečné činnosti nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění.
Proč nelze provést roční zúčtování daně?
Pokud máte jako zaměstnanci příjmy vyšší než 6 000 korun nemůžete svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně a máte povinnost podat daňové přiznání. Při příjmech ze samostatné výdělečné činnosti je nutné vždy vyplnit přehledy o příjmech a výdajích. K vyplnění daňového přiznání je nutné si vyžádat od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018.
Tip: Máme pro vás chytré formuláře daňového přiznání, včetně přehledů pro ZP a OSSZ. Stáhněte si je zde >>>
Praktický příklad 1)
Zaměstnanec Jaroslav pracoval po celý rok 2018 pro jednoho zaměstnavatele a současně si po celý rok přivydělával samostatnou výdělečnou činností. Hrubou měsíční mzdu měl vždy 35 000 korun a uplatňoval daňové zvýhodnění na jedno dítě. Na zálohách na dani z příjmu za rok 2018 zaplatil celkem 44 376 korun, viz výpočet. Hrubý roční zisk (příjem - výdaj) ze samostatné výdělečné činnosti činil 50 000 korun. Jaké daňové platby zaplatí za rok 2018?
Sociální pojištění pan Jaroslav platit nebude, neboť roční hrubý zisk je nižší než 71 950 korun, což je limit pro neplacení sociálního pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
Výpočet ročních záloh na dani z příjmu ze zaměstnání
| Výpočet | částka |
| Hrubá mzda | 35 000 korun |
| Superhrubá mzda | 46 900 korun (35 000 x 1,34) |
| Sleva na poplatníka | 2 070 korun |
| Daňové zvýhodnění na dítě | 1 267 korun |
| Měsíční záloha na dani z příjmu | 3 698 korun (46 900 x 15 % - 2 070 – 1 267) |
| Daňové zálohy na rok 2018 | 44 376 korun |
Výpočet všech daňových plateb za rok 2018
| Výpočet | částka |
| Dílčí základ daně dle § 6 | 562 800 korun |
| Dílčí základ daně dle § 7 | 50 000 korun |
| Základ daně | 612 800 korun |
| Sleva na poplatníka | 24 840 korun |
| Daňové zvýhodnění na dítě | 15 204 korun |
| Daň z příjmu za rok 2018 | 51 876 korun |
| Zaplacené zálohy na dani z příjmu | 44 376 korun |
| Daňový nedoplatek za rok 2018 | 7 500 korun |
| Sociální pojištění za rok 2018 | 0 korun |
| Zdravotní pojištění za rok 2018 | 3 375 korun |
Pan Jaroslav doplatí na dani z příjmu 7 500 korun a jednorázově uhradí zdravotní pojištění ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 3 375 korun.
Praktický příklad 2)
Paní Marcela pracovala po celý rok 2018 pro jednoho zaměstnavatele a měla hrubou mzdu 40 000 korun. Při výpočtu měsíční zálohy na dani z příjmu uplatňovala pouze slevu na poplatníka, na měsíčních zálohách za rok 2018 zaplatila 71 640 korun. Od ledna 2018 zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ze které měla roční hrubý zisk (příjem - výdaj) ve výši 300 000 korun.
Výpočet ročních záloh na dani z příjmu ze zaměstnání
| Výpočet | částka |
| Hrubá mzda | 40 000 korun |
| Superhrubá mzda | 53 600 korun (40 000 x 1,34) |
| Sleva na poplatníka | 2 070 korun |
| Měsíční záloha na dani z příjmu | 5 970 korun (53 600 x 15 % - 2 070) |
| Daňové zálohy na rok 2018 | 71 640 korun |
Výpočet všech daňových plateb za rok 2018
| Výpočet | částka |
| Dílčí základ daně dle § 6 | 643 200 korun |
| Dílčí základ daně dle § 7 | 300 000 korun |
| Základ daně | 943 200 korun |
| Sleva na poplatníka | 24 840 korun |
| Daň z příjmu za rok 2018 | 116 640 korun |
| Zaplacené zálohy na dani z příjmu | 71 640 korun |
| Daňový nedoplatek za rok 2018 | 45 000 korun |
| Sociální pojištění za rok 2018 | 43 800 korun |
| Zdravotní pojištění za rok 2018 | 20 250 korun |
Paní Marcela musí již platit sociální pojištění i z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, na sociálním pojištění zaplatí stejnou částku jako OSVČ vykonávající hlavní činnost se stejně vysokým hrubým ziskem.
Věděli jste, že
Dílčí základ daně dle § 6 jsou příjmy ze závislé činnosti (i nepeněžní) a funkční požitky, zvýšené o vypočtenou částku na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Jde vlastně o tzv. superhrubou mzdu.
Dílčí základ daně dle § 7 je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Může tedy vzniknout kladný DZD, nebo dílčí daňová ztráta.
