Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Návrh ministerstva financí ve středu projedná vláda. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Dnes je daň stejně vysoká pro všechny.
Vedle toho ministerstvo financí navrhuje prodloužit zrychlené odpisy majetku o další dva roky. Zrychlené odpisy majetku by tak mohli podnikatelé a firmy provádět i letos a příští rok. Zrychlené odpisy přijala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) pro roky 2020 a 2021 jako pomoc podnikatelům s dopady pandemie. V souvislosti se zrychlením odpisů MF čeká příští rok snížení příjmů veřejných rozpočtů o 6,3 miliardy korun, tedy o 4,1 miliardy v případě státního rozpočtu a o 2,2 miliardy korun v případě krajů a obcí. V roce 2024 dopad MF vyčíslilo na úrovni veřejných financí na devět miliard korun. Odpisy znamenají finanční vyjádření opotřebení majetku za dobu jeho používání. Dlouhodobý majetek se podle zákona dělí do šesti odpisových skupin, které mají předepsanou dobu používání. Ta se pohybuje od tří do 50 let. Do účetnictví se tak dostávají odpisy ve formě nákladů.
Paušální daň pro letošní rok pro drobné podnikatele vychází na 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 korun, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. MF odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 tisíc drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.
Podnikatelé s paušální daní by podle návrhu měli být rozděleni do tří pásem podle ročních příjmů, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu.
V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionu korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 tisíc korun měsíčně.
Do prvního pásma podle návrhu mohou být zařazeni také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud ale na 75 procent příjmů lze uplatnit 80 či 60procentní výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na alespoň 75 procent příjmů lze uplatnit 80procentní výdajový paušál. Do druhého pásma mohou být zařazeni podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud na 75 procent příjmů lze uplatnit 80 či 60procentní výdajový paušál.
Výdajové paušály slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání. Paušál 80 procent je pro zemědělce a řemeslníky, 60 procent pro ostatní živnosti, 40 procent pro svobodná povolání a 30 procent pro příjmy z pronájmu.
Podle MF zároveň rozšíření daně sníží ročně příjmy na úrovni veřejných rozpočtů o zhruba 600 milionů korun, a to zhruba 500 milionů u státního rozpočtu. Zvýšení limitu u DPH bude podle MF znamenat výpadek u výnosu DPH. Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu MF odhaduje na zhruba deset miliard korun u veřejných rozpočtů. To znamená maximálně 6,4 miliardy korun v případě státního rozpočtu, 2,6 miliardy v případě rozpočtu obcí a jedna miliarda u rozpočtu krajů.
Paušální daň je určená pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Vláda Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení závazek zvýšit limit pro rozšíření paušální daně také o podnikatele s obratem až dva miliony korun. Usilovala o to i předchozí vláda Andreje Babiše.
Podle odborníků je nyní paušální daň nejvýhodnější pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Po přihlášení k paušální dani již nemohou podnikatelé uplatňovat žádné odečitatelné položky, slevy na dani, ani daňová zvýhodnění například na hypotéku nebo životní pojištění.
Paušální daň byla zavedena od ledna loňského roku. Rozhodnutí o tom, že bude paušální daň využívat, musí živnostník oznámit finančnímu úřadu do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy zpravidla do 10. ledna.
MF dále v daňovém balíku navrhlo zpětně osvobodit bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Jde o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995 až 2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, u kterých se obec zavázala bezúplatně nebo za jednu korunu zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.
Dále MF navrhlo snížit pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení pro živnostníky a s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a prodloužit lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce.
V novele daňového řádu MF rozšiřuje okruh osob, kterým bude od ledna 2023 datová schránka automaticky zřízena ze zákona. "Od příštího roku by tak byli nuceni podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší," uvedlo MF.
