Novinky v zaměstnávání OZP: Legislativa zvýhodňuje přímá pracovní místa
- Novela zákona o zaměstnanosti mění pravidla pro plnění povinného podílu OZP.
- Možnosti náhradního plnění se omezují a sankce za neplnění rostou.
- Legislativa tím zvýhodňuje přímá pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením.
Legislativa firmy směruje k tomu, aby více využívaly přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají v Česku povinnost zaměstnávat 4 procenta osob se zdravotním postižením (OZP) z průměrného ročního přepočteného počtu.
Změny zvýhodňují přímá pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Firmy jsou novou legislativou směrovány k tomu, aby více využívaly přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají v Česku povinnost zaměstnávat 4 procenta osob se zdravotním postižením (OZP) z průměrného ročního přepočteného počtu.
Tuto povinnost mohou plnit nejen přímým zaměstnáváním OZP, ale také nepřímo odvodem do státního rozpočtu nebo náhradním plněním, tedy nákupem výrobků či služeb od dodavatelů s nadpolovičním podílem OZP mezi zaměstnanci. Zároveň je možné všechny způsoby plnění kombinovat, aby byla potřebná kvóta splněna.
Náhradní plnění: Pozor na takzvané spojené osoby mezi dodavateli
V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti vstoupily od 1. ledna 2026 v účinnost mnohé změny, přičemž novinky se nevyhnuly ani oblasti zaměstnávání OZP. Mimo jiné se zvýšil příspěvek na zaměstnance se zdravotním postižením na chráněném trhu práce až na 18 600 korun měsíčně za osobu. Výraznou změnou je rovněž omezení okruhu dodavatelů, od nichž je možné čerpat náhradní plnění.
Kdo může být dodavatelem?
„Dodavateli náhradního plnění mohou být právnické nebo fyzické osoby, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce,“ vysvětluje Martina Farářová, manažerka oddělení HR & Payroll Services společnosti Forvis Mazars. „Dodavatelem může být rovněž integrační sociální podnik, který zaměstnává OZP, nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobou se zdravotním postižením a nezaměstnávají žádného zaměstnance,“ dodala Martina Farářová s tím, že všichni dodavatelé musí být evidováni v Evidenci náhradního plnění.
Nově nelze uplatnit náhradní plnění od takzvaných spojených osob. Spojenými osobami jsou dle zákona o daních z příjmů například kapitálově propojené firmy, ale i subjekty propojené prostřednictvím vedení, kontroly či ovládání, osoby v příbuzném nebo osobním vztahu nebo osoby se vzájemnými účelovými vztahy. Výjimku tvoří integrační sociální podniky, na něž se omezení spojených osob nevztahuje.
„Nyní je klíčové, aby zaměstnavatelé prověřili, zda jejich dodavatelé nejsou spojené osoby. Pokud ano, nemohou být uznáni pro náhradní plnění povinností spojených se zaměstnáváním OZP,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Změny se nevyhnuly ani přímo subjektům určeným pro náhradní plnění, které mohou nově poskytovat výrobky a služby pro účely náhradního plnění pouze do výše 14násobku průměrné mzdy za 1. až 3. kvartál předchozího roku na jednu OZP zaměstnanou v předchozím roce.
Nové výpočty odvodů: Kdo nezaměstnává, zaplatí víc
Pokud zaměstnavatel nesplní svou povinnost přímým zaměstnáváním dostatečného počtu OZP či náhradním plněním, odvádí finanční plnění do státního rozpočtu. Dosud zaměstnavatelé odváděli 2,5násobek průměrné mzdy v 1. až 3. kvartále předchozího roku za každou OZP, která chyběla do splnění limitu. Nově se výše odvodů odvíjí od míry přímého zaměstnávání OZP.
Pokud firma zaměstná minimálně 3 procenta OZP, činí odvod 1násobek průměrné mzdy. Pokud zaměstná alespoň 1 procento, odvede 2násobek. Pokud zaměstná méně než 1 procento, bude odvod roven 3,5násobku průměrné mzdy. „Je tudíž patrné, že pokud zaměstnavatel aktivně nevyužívá možnost zaměstnat OZP napřímo, odvody mu od letošního roku mohou poměrně výrazně vzrůst,“ podotýká Anna Kevorkyan.
Pozor na únorový termín hlášení
Kromě výše uvedeného přinesla nová legislativa změny i do ohlašovací povinnosti: hlášení o plnění povinného podílu OZP nově nemusejí Úřadu práce ČR podávat zaměstnavatelé, s nimiž úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Všichni ostatní zaměstnavatelé podávají toto hlášení za uplynulý rok vždy do 15. února roku následujícího. Za rok 2025 tak termín podání připadá na 15. 2. 2026.
