Invalidní důchod 1. a 2. stupně: Nárok, výpočet a pravidla práce
Částečný invalidní důchod má podle aktuální legislativy podobu 1. a 2. stupně invalidity. Kdo má na tuto podporu nárok, jaká pravidla platí u zaměstnání a OSVČ, co přináší evidence na úřadu práce a kolik je invalidní důchod 1. a 2. stupně?
- Nárok na invalidní důchod
- Částečný invalidní důchod 1. a 2. stupně
- Výpočet výše
- Zdravotní pojištění
- Sociální pojištění
- Pracovní neschopnost
- Rozdíly u OSVČ a zaměstnanců
- Podpora v nezaměstnanosti na úřadu práce
- Žádost o částečný invalidní důchod
Kdo má nárok na invalidní důchod?
Invalidní důchod je (spolu se starobním, sirotčím, vdovským a vdoveckým důchodem) jedním z druhů důchodu, se kterými pracuje český důchodový systém. Slouží k nahrazení příjmu občana ve chvíli, kdy mu jeho zdravotní stav neumožňuje pracovat nebo výrazně snižuje jeho pracovní schopnosti. Do roku 2010 zákon rozlišoval:
- částečný invalidní důchod,
- plný invalidní důchod.
Tyto termíny se sice stále občas používají, uvedené rozdělení ale bylo nahrazeno třemi stupni invalidity, které zohledňují míru poklesu pracovní schopnosti občana.
| Stupeň invalidity | Pokles pracovní schopnosti |
|---|---|
| 1. stupeň invalidity | o 35 % až 49 % |
| 2. stupeň invalidity | o 50 % až 69 % |
| 3. stupeň invalidity | o 70 % a více |
Nárok na invalidní důchod vzniká občanům, kteří splnili následující podmínky:
- nedosáhli věku 65 let (nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší),
- stali se invalidními pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně (posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu jakožto součást České správy sociálního zabezpečení),
- získali potřebnou dobu důchodového pojištění (až 5 let v závislosti na věku pojištěnce) nebo jejich invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Částečný invalidní důchod 1. a 2. stupně
Za částečnou invaliditu se v současnosti považují 1. a 2. stupeň invalidity. V obou případech jde o stav, který dotyčnému sice zcela neznemožňuje pracovat či vykonávat jinou výdělečnou činnost, ale výrazně snižuje jeho pracovní schopnost. Pokles pracovní schopnosti se u 1. stupně pohybuje v rozmezí od 35 do 49 %. U 2. stupně od 50 do 69 %. Vyšší pokles pracovní schopnosti již znamená 3. stupeň, tedy plnou invaliditu.
Posouzení, zda je žadatel o dávku invalidní i zařazení do konkrétního stupně invalidity, má na starosti posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Ten vyhodnocuje podklady o zdravotním stavu od ošetřujícího lékaře a další lékařské zprávy či nálezy, které žadatel považuje za významné. Mezi nutné podklady pro vypracování posudku patří i profesní dotazník s informacemi o kvalifikaci občana a době i druhu vykonávaných zaměstnání nebo výdělečných činností.
Výpočet výše: Kolik je invalidní důchod?
Invalidní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchody stejná. Určuje ji zákon o důchodovém pojištění, podle kterého odpovídá 10 % průměrné mzdy měsíčně. V roce 2025 činí základní výměra 4 660 Kč. Procentní výměra se odvíjí od:
- stupně invalidity,
- příjmů dosažených před vznikem invalidity,
- doby důchodového pojištění.
Výpočet procentní výměry je shrnutý v následující tabulce.
| Stupeň invalidity | Výpočet procentní výměry |
|---|---|
| 1. stupeň invalidity | 0,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění |
| 2. stupeň invalidity | 0,75 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění |
| 3. stupeň invalidity | 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění |
Výsledná výše invalidního důchodu je součtem základní a procentní výměry. Celý výpočet je poměrně komplikovaný. Pracovník OSSZ výslednou sumu určuje vždy individuálně s ohledem na údaje uvedené v žádosti o důchod a rozhodnutí posudkového lékaře.
Kolik je částečný invalidní důchod v ČR? V roce 2024 se v průměru pohyboval zhruba mezi 10–12 tisíci Kč.
| Stupeň invalidity | Průměrná výše důchodu k 31. 12. 2024 |
|---|---|
| 1. stupeň | 9 906 Kč |
| 2. stupeň | 11 704 Kč |
| Zdroj: Důchodová statistika, ČSSZ | |
Zdravotní pojištění a invalidní důchod 1. a 2. stupně
Osoby, které pobírají částečný invalidní důchod (v rámci 1. nebo 2. stupně invalidity), mají zdravotní pojištění hrazené státem. Platbu tedy nemusí nijak řešit – v této otázce jsou státními pojištěnci. Pokud příjemci invalidního důchodu začnou vykonávat práci, která zakládá účast na pojištění, je zdravotní pojištění odváděné i ze mzdy.
Sociální pojištění a invalidní důchod 1. a 2. stupně
Jiná situace panuje u sociálního pojištění. To u 1. a 2. stupně invalidity stát nehradí. Na rozdíl od 3. stupně nespadá pobírání částečného invalidního důchodu ani do tzv. náhradní doby pojištění, která se započítává do nároku na starobní důchod. Osoby v částečném invalidním důchodu by si tak sociální pojištění měli doplácet nebo si najít přivýdělek, ze kterého bude pojištění odváděno. Stále totiž musí splnit povinnou dobu pojištění pro přiznání starobního důchodu.
Neschopenka a pracovní neschopnost
Příjemci invalidního důchodu 1. a 2. stupně, kteří si přivydělávají, se mohou dostat do stavu pracovní neschopnosti. V tu chvíli mají nárok na výplatu invalidního důchodu i nemocenskou zároveň. Nemocenskou mohou stejně jako ostatní pojištěnci pobírat nejvýše 380 dní od začátku pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba je zkrácena až u 3. stupně invalidity, a to na 70 dní. Celkové trvání neschopenky časově omezené není. Délka pracovní neschopnosti by vás však při dlouhodobých problémech měla zajímat právě kvůli nároku na nemocenskou.
Pokud vám je invalidní důchod přiznán v době, kdy jste na neschopence a pobíráte nemocenské dávky, má váš ošetřující lékař povinnost ukončit dočasnou pracovní neschopnost (a tedy i nárok na nemocenskou) nejpozději do 30 dnů od data uznání invalidity. Jinak by docházelo k vyplácení dvou dávek ze stejného důvodu.
Invalidní důchod 1. a 2. stupně: Rozdíly u OSVČ a zaměstnanců
Vyjít pouze s invalidním důchodem je u 1. a 2. stupně invalidity velmi komplikované. Příjemci dávky si tak obvykle hledají přivýdělek. Dvě nejběžnější cesty představuje zaměstnání a samostatně výdělečná činnost.
Zaměstnání
Invalidé mohou pracovat na hlavní pracovní poměr i na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Výše příjmů nemá na vyplácení invalidního důchodu žádný vliv a zákon ji nijak neomezuje. Kromě zvýšení měsíčního příjmu pomůže zaměstnání příjemcům invalidního důchodu 1. a 2. stupně i s platbou sociálního pojištění, které by si jinak museli doplácet. V případě dohod je nutné pro provedení odvodu na pojištění překročit zákonem stanovené limity. Aktuálně činí:
- 11 499 Kč u DPP,
- 4 499 Kč u DPČ.
Při výběru zaměstnání jsou osoby s invaliditou 1. a 2. stupně omezeny pouze svým zdravotním stavem. Vykonávaná práce by měla být přiměřená zdravotním potížím, postižení či následkům úrazu. V praxi půjde o zaměstnání, které klade menší požadavky na tělesné, duševní či smyslové schopnosti pracovníka – v závislosti na důvodech, kvůli nimž byla částečná invalidita přiznána. V posudku může být omezena například práce v noci, vestoje nebo délka pracovní doby. Při nedodržení nařízených omezení nebo volbě nepřiměřeného zaměstnání může ČSSZ zastavit vyplácení invalidního důchodu.
Pracovních možností pro invalidní důchodce je celá řada. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají dokonce povinnost obsadit alespoň 4 % pozic invalidními osobami. Zaměstnání zdravotně postižených osob navíc firmám přináší určitá zvýhodnění (např. daňové úlevy či příspěvky).
OSVČ
Kromě zaměstnání si osoby s 1. a 2. stupněm invalidity mohou přivydělávat také jako OSVČ. Vzhledem k přiznanému invalidnímu důchodu je podnikání automaticky považováno za vedlejší činnost. První rok tedy není nutné platit zdravotní a sociální pojištění. Na začátku následujícího roku je však zapotřebí podat přehledy o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Následně OSVČ zpětně doplatí zdravotní pojištění za první rok podnikání a pojišťovna vyměří výši měsíčních záloh. Minimální vyměřovací základ se totiž u OSVČ na vedlejší činnost neuplatňuje, pojistné se hradí ze skutečně dosažených příjmů.
Účast na sociálním pojištění je u OSVČ vykonávajících vedlejší činnost povinná pouze v případě, že příjmy překročí tzv. rozhodnou částku. Ta pro rok 2025 činí 111 736 Kč. Pokud částku přesáhnete, ČSSZ vám vyměří měsíční zálohy pro sociální pojištění a zpětně musíte doplatit i pojistné za první rok podnikání.
Jakožto podnikající invalidní důchodci musíte podávat daňové přiznání a danit své příjmy. Můžete při tom uplatnit speciální daňovou slevu pro invalidní důchodce, která u 1. a 2. stupně invalidity činí 2 520 Kč/rok. Stejně jako ostatní OSVČ máte pochopitelně nárok i na další slevy na dani či nezdanitelné položky. Invalidní důchod se do daňového přiznání neuvádí a nijak se nedaní. Povinnost podávat daňové přiznání se nevztahuje na podnikatele s ročními příjmy do 50 tisíc Kč a osoby, které vstoupily do paušálního režimu. Výše příjmu u OSVČ v invalidním důchodu (stejně jako u zaměstnání) omezena není.
| Základní daňová sleva na invaliditu | |
|---|---|
| 1. stupeň invalidity | 2 520 Kč/rok (210 Kč/měsíc) |
| 2. stupeň invalidity | 2 520 Kč/rok (210 Kč/měsíc) |
| 3. stupeň invalidity | 5 040 Kč/rok (420 Kč/měsíc) |
Evidence na úřadu práce v invalidním důchodu a podpora v nezaměstnanosti
Mají-li pracující invalidní důchodci v 1. a 2. stupni invalidity příjem, který zakládá účast na sociálním pojištění, vztahuje se na ně také případná podpora v nezaměstnanosti. Pro nárok na podporu musí splnit stejné podmínky jako ostatní pracující, tedy:
- požádat o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce (zařazení do evidence uchazečů o práci),
- splnit potřebnou dobu pojištění (odvedené sociální pojištění alespoň ve 12 z posledních 24 měsíců).
Zde je opět na místě připomenout, že u 1. a 2. stupně invalidity není pobírání invalidního důchodu považováno za náhradní dobu pojištění. Vyplácení částečného invalidního důchodu nemá na výši podpory v nezaměstnanosti žádný vliv. Částka se tak odvíjí od standardních pravidel. Žadatelé pobírají:
- 65 % předchozího rozhodného příjmu v prvních 2 měsících,
- 50 % předchozího rozhodného příjmu v dalších 2 měsících,
- 45 % předchozího rozhodného příjmu ve zbytku podpůrčí doby.
Podpůrčí doba je stanovena na 5 kalendářních měsíců pro žadatele do 50 let, 8 měsíců pro žadatele ve věku 50–55 let a 11 měsíců u osob starších 55 let.
Jak podat žádost o invalidní důchod?
Pro uznání nároku na částečný invalidní důchod musíte podat žádost o důchod. Vyřídíte ji u příslušné ÚSSZ, a to buď osobně nebo online prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Videonávod pro elektronické podání žádosti je k dispozici na webu ČSSZ.
K podání žádosti budete potřebovat:
- doklad totožnosti,
- doklady o době studia,
- doklady o době vojenské služby,
- doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (např. rodné listy, výpisy z matriky narození),
- doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedené v evidenci ČSSZ (např. doba evidence u úřadu práce),
- žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet.
Na základě žádosti o invalidní důchod začíná proces posuzování invalidity prováděný lékařem IPZS. Posudek o invaliditě je spolu s žádostí postoupen na ústředí ČSSZ, které rozhodne o nároku na invalidní důchod a jeho případné výši. Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti činí 90 dnů. Reálná délka vyřízení se odvíjí od dostupnosti všech potřebných podkladů a také součinnosti ošetřujícího lékaře a občana při posuzování zdravotního stavu.
VIDEO: Kdo se o mě postará, až bude třeba? Ztráta soběstačnosti ve stáří trápí stále víc lidí, řeší ji nový druh pojištění, říká Tereza Slavíková z NN Pojišťovny v pořadu FLOW
